V Evropské unii je podle odborných studií více než 23 milionů lidí závislých na alkoholu, přičemž právě požívání alkoholu má každý rok podíl na téměř každém desátém případu onemocnění či předčasném úmrtí.

A co takhle sebevraždy? Podle údajů Evropské komise spáchá v členských zemích Unie sebevraždu každým rokem okolo 58.000 lidí. Při dopravních nehodách zahyne každý rok cca 51.000 osob.

Pozadu nejsou ani drogy. Například opiáty si v Evropě vyžádají každý rok 6400 až 8500 lidí, zatímco dalších cca 1000 ročně zemře po užití kokainu.

Na srdeční onemocnění (většinou z přežranosti, kouření a málo pohybu) zemře každý rok v Evropě 4,3 milionu lidí.  Na Evropskou unii z tohoto počtu vychází více než 2 miliony.

A co teprve taková chřipka. V České republice na chřipku a následné komplikace umírá každý rok zhruba 2500 lidí. Když vypuknou na území Evropy sezónní epidemie chřipky, zemře v Unii podle závažnosti aktuálního rozšíření od 8 do 44 osob na 100.000. To je 40.000 až 220.000 úmrtí během chřipkové sezóny.

Bez zajímavosti jistě není ani fakt, že infekční onemocnění můžete bez velkých problémů dostat i v nemocnicích. V rámci Evropské unie dostane každý 20. pacient v některé z nemocnic infekci, která souvisí s poskytováním zdravotní péče (!). Každý rok na takto získanou infekci zemře v EU cca 37.000 pacientů a dalším 16 milionům se kvůli infekci prodlouží pobyt v nemocnici…

Věděli jste ale třeba také, že ročně zemře v takzvaném vyspělém světě 3.500 dětí mladších patnácti let na následky týrání a zanedbávání životních potřeb, v drtivé většině rukou rodinných příslušníků? Nebo že každý den zemře v Evropě násilnou smrtí 40 osob ve věku 12 až 29 let?

Oproti výše uvedeným číslům máme nyní asi 20 (slovy dvacet!) mrtvých lidí na světě a necelé 2000 ne zcela průkazně nakažených. Nezbývá mi, než volně parafrázovat jednu filmovou větu Stevena Seagala: „Předtucha smrti z požití okurky je horší, než smrt z okurky sama.“ A když na chvíli zůstanu u krásných českých filmů a hledal bych nějaké slavné citáty k parafrázování také u nás doma, pak jednoznačně vinou politiků a senzacechtivých novinářů se přímo nabízí ten z Pelíšků z úst skvělé filmové babičky Stelly Zázvorkové: „a zelináři nebudou mít co žrát“.

Úplně stejné to bylo s prasečí nebo ptačí chřipkou. Úmrtnost na celém světě dohromady menší, než kvůli dopravním nehodám za jeden jediný den. Přesto se tehdy nepsalo o ničem jiném a politici utratili po celém světě opět balíky peněz, aby nás ochránili. Děkuju pěkně. 

Zbývá už jen sečíst škody, které nás všechny bude tento postup zase stát. A jak znám současné evropské politiky, tak ty letošní okurky nám peněženky ještě pěkně prohnou.