Bylo to našich sedm statečných, Adolf Opálka, Jan Kubiš, Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík, kteří na rozdíl od těch japonských či amerických filmových se mohou pochlubit nejskvělejším odbojovým činem II. světové války. Kubiš s Gabčíkem splnili jako správní vojáci rozkaz a s velkou odvahou zaútočili 27. května 1942 na říšského protektora Reinharda Heydricha, člověka, který je přímo zodpovědný za konečné řešení židovské otázky a má na svědomí smrt milionů lidí. Byl to nejvýznamnější nacista, kterého protinacističtí odbojáři v celé okupované Evropě zabili. Dá se říct, že po Hitlerovi a Himmlerovi to byl třetí muž třetí říše.

V žádné jiné zemi se nepovedlo odstranit tak významného představitele hitlerovského Německa a tak Češi mohou být na tyto svoje hrdiny právem hrdi. Smutné ovšem je, že malí zbabělí čecháčci význam tohoto činu zpochybňují. Prý za ty pozdější represe a jejich oběti to nestálo. Ale stálo! Ve válce bývají mrtví a svoboda není zadarmo.

Britský premiér Winston Churchill ve vzácné shodě se Stalinem Čechům vytýkali, že zatímco celá Evropa bojuje s Hitlerem, tak jenom v Protektorátu Čechy a Morava se nic neděje a naopak zdejší dělnictvo horlivě vyrábí zbraně pro Hitlera. Je pravdou, že vypálení Lidic v souvislosti a atentátem Stalina nijak nedojalo a on k tomu podotkl, že nacisté vypalují takové vesnice v Bělorusku pomalu denně, nicméně v očích Evropanů přec jenom Češi stoupli na ceně a britská vláda v důsledku této úspěšné akce odvolala svůj podpis pod Mnichovskou dohodou.

Tito vlastenci a skuteční hrdinové protinacistického odboje zahynuli po statečném boji s obrovskou nacistickou přesilou v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metodějě v pražské Resslově ulici.

Naši bolševikům ale vadilo, že tak výrazný úspěch v boji s nacismem mají na kontě příslušníci nekomunistického odboje, kdežto oni se ničím takovým pochlubit nemohou a navíc v letech 1939 až 1941 v době trvání hanebné sovětsko-německé smlouvy o neútočení se téměř nijak proti okupantům neangažovali. A tak se komunisté snažili znevážit památku parašutistů zlehčováním jejich činu.

Namísto toho vytáhli na piedestal falešného zbabělce Julia Fučíka, jehož odbojová činnost tolik významná nebyla, a který se ozbrojen dvěma nabitými pistolemi bez boje vzdal v relativně výhodné pozici gestapákům v rozporu se všemi nepsanými odbojářskými pravidly. Jaký to rozdíl proti parašutistům, kteří se bili do posledního náboje.

V každém jiném evropském národě by našich sedm statečných patřilo k nejváženějším osobnostem a nikdo by si nedovolil zpochybňovat jejich čin, jejich odvahu. Oni parašutisté patří k k největším hrdinům české historie.