Že je na jistou dobu zažehnáno licoměrně zdůvodňované zvýšení DPH (viz zde), zločinná důchodová reforma (viz zde) a Kalouskova zmatečná reforma daní (viz zde), mě také netrápí, a jak je z odkazů zřejmé, je podle mě lepší nedělat nic než změny do změn, které příští vláda zase změní...

Takže na chvilku je klid a ještě máme – poněkud morbidní sice – zábavu. Jenže ke spokojenosti chybí, aby nás to nestálo peníze. Státní dluh jen za dobu těchto půtek se zvýšil o více než pět miliard.

V této konstelaci a souvislosti mě úplně uzemnilo, že se vůbec uvažuje o nárůstu počtu ministrů. Má to být v jedné variantě cena za dohodu stávající koalice, která ovšem sama má cenu pouze zápornou. Tohle už považuji za nebetyčnou drzost! Aby kvůli ministerstvu vnitra, Johnovi nebo dalším vyžírkám se dělaly kompromisy vytvářením ministrů bez portfeje (jakým byl mimochodem Vondra, když řídil evropské záležitosti), to už je sabotáž.

Vznikají takové trapné a chorobné konstrukce, jako je funkce vicepremiéra pro boj s korupcí (haha) nebo vicepremiéra vedoucího legislativní radu vlády. Co „dělá“ jeden, by tak „dělali“ vždy dva, tedy nikdo. To všechno za naše peníze.

Jestli prezident má možnost vyloučit nejhorší variantu, tak je to tato. Méně ministrů - měně škody.

http://streit.blog.idnes.cz/c/187308/Zvyseni-poctu-ministru-po-teto-frasce-by-melo-byt-trestne.html