Doporučuji následující řešení krize vládnutí v České republice:

Politici zastoupení v Parlamentu bez ohledu na stranickou příslušnost schválí ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Následně se mohou konat předčasné volby, ve kterých by politické strany soutěžily o hlasy voličů svými návrhy na vyrovnání veřejných financí a návrhy na řešení dalších vážných problémů, jako je rozsah všelijakých nařízení, daní, veřejných výdajů apod.

Vláda Petra Nečase sama sebe na začátku své existence nazvala „vládou reformní“ a „vádou rozpočtové odpovědnosti“. Politické strany tvořící vládní koalici slibovaly před volbami konec zadlužování státu. Vláda slíbila Sněmovně předložit ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu.  Navzdory slibům, skutečností je, že vláda nedokáže hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Státní dluh roste o půl miliardy korun každý den a jen výdaje na úroky z dluhu už jsou dvakrát tak velké jako výdaje celého ministerstva obrany nebo čtyřikrát tak velké, jako výdaje státu na vysoké školy. Vláda ani neudělala žádné kroky k předložení ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu.

Už se nespoléhejme na tuto vládu. Nechme ministry, ať hodiny a dny jednají o své budoucnosti, ať se třeba navzájem špehují a uplácejí. Schvalme ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu nyní a bez nich.

Strana svobodných občanů, jíž jsem předsedou, nebyla zvolena do Poslanecké sněmovny, nemá tedy zástupce ve Sněmovně, který by takový zákon místo vlády předložil. Připravil jsem tedy alespoň ke staženímožnou podobu ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu v paragrafovém znění, aby s ním měli poslanci, kteří by jej předkládali, co nejméně práce. Vyzývám zákonodárce kterékoliv politické strany – pravicové či levicové – aby využili svého ústavního práva a takový zákon předložili jako řadoví poslanci.

Podle vzoru ústavy Švýcarska či německé ústavy navrhuji tyto principy ústavního zákona:

Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu

Čl. 1 Tento ústavní zákon upravuje zásadu vyrovnaného hospodaření vlády České republiky.

Čl. 2 Vláda předkládá Poslanecké sněmovně státní rozpočet v zásadě jako vyrovnaný, přičemž při odhadu rozpočtových příjmů bere do úvahy očekávaný hospodářský vývoj. Podrobnosti postupu schvalování státního rozpočtu stanoví zákon.

Čl. 3 V případě neplánovaného poklesu rozpočtových příjmů v období rozpočtového roku přizpůsobí vláda výdaje tak, aby ke konci roku dosáhla vyrovnaného hospodaření.

Čl. 4 V mimořádných situacích, jmenovitě v případě vojenského napadení České republiky nebo v případě přírodní katastrofy celonárodního rozsahu, může vláda navrhnout Poslanecké sněmovně dodatečné výdaje kryté půjčkou.

Čl. 5 V situaci podle Čl. 4 vláda současně s takovým návrhem předkládá Poslanecké sněmovně plán splacení takovéto půjčky ve lhůtě nejpozději během následujících deseti let.

Čl. 6 V případě schválení dodatečných výdajů dle Čl. 4 se vyžaduje souhlas alespoň 120 poslanců.

Čl. 7 Vláda je oprávněna poskytovat záruky za úvěry jiných subjektů jen tehdy, pokud na takové záruky vytvoří rezervu prostřednictvím výdaje v mezích schváleného státního rozpočtu.

Čl. 8 Nejpozději do 31. 3. následujícího roku předkládá vláda Poslanecké sněmovně Státní závěrečný účet, který věrně popisuje hospodaření státu v uplynulém roce.

Čl. 9 V případě, že hospodaření státu skončí přebytkem, použije se přebytek na splácení státního dluhu.

Čl. 10 V případě, že státní závěrečný účet skončí schodkem, který nebyl schválen podle Čl. 6, podává vláda demisi do rukou prezidenta republiky.

Prosím kteréhokoliv poslance či senátora, ať vládního nebo opozičního, aby předložil takovýto nebo podobný návrh zákona. Prosím zákonodárce, aby pak pro něj hlasovali napříč politickým spektrem v zájmu budoucnosti České republiky. Pak i volby budou moci být o skutečných řešeních vážných problémů.

Petr Mach, Svobodní