Přiznám se, že celý ten cirkus kolem Věcí veřejných mi nějak nesedí. Poslanci Huml, Škárka a Kočí museli již před volbami velmi dobře vědět, kdo je faktickým šéfem strany. Od začátku bylo jasné, že Radek John je v roli maskota, který díky své práci na Nově bude dobrou reklamou pro nově vznikající stranu. Všechny nové parlamentní strany mají jeden společný problém - opojení z moci a nedostatek spolehlivých lidí (poslanců) pro případ většího volebního úspěchu. V minulosti se jednalo o US-DEU, Stranu zelených a dnes to jsou Věci veřejné. Zřejmě ani Vít Bárta nepředpokládal, že jeho strana  získá ve volbách 24 poslaneckých mandátů. Rázem tak v poslaneckých lavicích zasedli lidé, se kterými se nepočítalo. Vít Bárta zřejmě nepočítal s účastí VV ve vládě. Všeobecně se totiž očekávalo, že vládu sestaví Jiří Paroubek za tiché podpory komunistů. Pokud by se tak stalo, měla by Bártova strana 4 roky na to, aby se na českém politickém rybníčku usadila. Volby však dopadly jinak a Věci veřejné se rozhodly vstoupit do vlády. Po jménování vlády bylo zřejmé, že nejslabším článkem Nečasova kabinetu bude Radek John. Dnes víme, že předpoklad to byl správný. Johnův amaterismus překročil snad už všechny přijatelné meze. O jeho odvolání se spekuluje již od Nového roku. Na druhou stranu je to faktický šéf Věcí veřejných Vít Bárta, který se stal jedním z nejvýraznějších členů Nečasova kabinetu. Jeho počínání na ministerstvu dopravy mělo a má mou podporu. Pokud bylo Bártovi vyčítáno, že ministerstvo řídí jako firmu, nemohlo se mu, dle mého soudu, dostat větší pochvaly. Jeho odchod z vlády mě mrzí. Věřím, že se mu podaří očistit a jeho návratu do vlády nebude nic bránit.

ODS a TOP 09 udělaly zásadní chybu, když dotlačily Petra Nečase k rozhodnutí odvolat z vlády ministry Johna a Dobeše. Požadavek na odchod Víta Bárty z kabinetu byl minulý pátek logický. Ať už je pravda tam či onde, je nutné, aby pan Bárta byl do vysvětlení o objasnění celé kauzy mimo vládní kabinet. Petr Nečas měl v souvislosti s odchodem Víta Bárty z funkce ministra dopravy a situací kolem Věcí veřejných vyvolat jednání K9  o celkové rekostrukci vlády. Nikoho by nepřekvapilo, pokud by premiér odvolal  Radka Johna a Alexandra Vondru. Navíc v souvislosti s odchodem Radka Johna by měla být zodpovězena otázka, zda mají mít Věci veřejné ve správě ministerstvo vnitra? Osobně si myslím, že by tomu tak být nemělo. Pokud by vše proběhlo podle výše popsaného scénáře, nemusel by dnes Václav Klaus řešit další vládní krizi.

Václavu Klausovi je vyčítáno, že překračuje své pramoce, když otálí s odvoláním ministrů za Věci veřejné. Ve skutečnosti se jedná o další laciný útok jeho zarytých odpůrců. Václav Klaus ve svém včerejším prohlášení jasně řekl, že si je vědom svých ústavních povinností, ale že chce od premiéra Nečase slyšet, jakou má představu o dalším fungování kabinetu. Myslím, že tomuto postupu nelze nic vyčítat. Ostatně podobně Václav Klaus postupoval i při vládních krizích v letech 2004 a 2005, kdy byla u moci ČSSD a Česká republika měla za 4 roky tři premiéry. Zájmem prezidenta je stabilní a fungujíci vláda. Permanentní předvolební kampaň nám nic dobrého nepřinese.  Současná vláda disponuje velmi výraznou parlamentní většinou. I po odchodu části poslanců z Věcí veřejných, může být poměr sil minimálně 110:90 pro Nečasův kabinet. Nelze srovnávat dnešní situací s rokem 2006, kdy se Topolánkova vláda opírala o většinu jednoho hlasu a to ještě hlasu přeběhlého. K pádu vlády a vypsání voleb není jeden jediný důvod. Předčasné volby mají být až krajním řešením, pokud jsou všechny ostatní možnosti vyčerpány. A to se zatím nestalo.