Citát 1: Především jsme byli velmi zklamaní z nedodržení dohody, zněla první Kalouskova věta v sobotním rozhovoru pro MF Dnes.

Vraťme se o 11 let zpátky, do roku 2000. Tehdy Poslanecká sněmovna rozhodovala, zda zakáže českým firmám spolupráci na dostavbě jaderné elektrárny v iránském Bušéhru. Poprvé o návrhu hlasovala 8. března a Miroslav Kalousek byl jako jeden z mála proti zákazu. Náhle, 4. dubna, však návrh podpořil. Co asi za náhlou změnu názoru stálo? Svůj názor však Kalousek za necelý měsíc změnil.

Podobnou genezi má i jeho vztah k dnes skomírající společnosti Sazka. Když se v roce 2004 rozhodovalo o odpuštění daňové povinnosti této společnosti, Kalousek jí vyhověl. Proč taky ne, když v dozorčí radě seděl jeho kamarád – lidovec Ladislav Šustr. Dnes Kalousek do Sazky posílá finanční kontrolory.

Pověstné jsou Kalouskovy obraty při hledání koaličních partnerů. Největší „úspěch“ zaznamenala bezesporu jeho dohoda s Jiřím Paroubkem v srpnu 2006 o vládě podporované komunisty. O několik měsíců dříve totiž na toto téma řekl: „Jde nám o programovou koalici, diskutovat spolu budou partneři, o kterých rozhodnou voliči, nikoliv já a my rozhodně nebudeme účastni na žádné vládě, která by se opírala byť jenom o jeden jediný komunistický hlas.“ (Radio Impuls, 29. května 2006)

Podobné je to s jeho vztahem k ČSSD. V chatu se čtenáři Novinek v dubnu 2010 Kalousek uvedl, že do vlády s ČSSD by šel jen v případě války nebo přírodní katastrofy. O šest let dříve, v Respektu 2.února 2004, však uvedl: „V 90. letech bylo módou vykřikovat, že s ČSSD nikdy, já jsem to nechápal.“

Jak vidno, dříve zřejmě taky nebylo módou dohody dodržovat...  


Citát 2: Jde opravdu jen o to, že jsme řekli, že nebudeme zametat kauzy pod koberec a že je budeme řešit, zní další věta ministra financí ve zmíněném rozhovoru.

Že by Miroslav Kalousek prošel sebereflexí? Pokud svůj slib myslel vážně, měl by se podívat například na podivný nákup letadel Casa, ve kterém se angažoval jeho přítel Richard Háva, jehož firma Omnipol za to vyinkasovala (a ochudila státní pokladnu o) 890 milionů korun. Umožnil jí to podivný systém nákupů zbrojní techniky přes prostředníky, ze kterého kromě Hávy profituje i firma Kalouskova náměstka Martina Bartáka. Miroslav Kalousek změně takového systému (prosazované Vondrou) brání. Neslíbil však náhodou věrnost ústavě České republiky a jejímu lidu (a jeho penězům), a nikoliv pár svým kamarádům, jejichž kšefty budou muset všichni prostřednictvím daní zaplatit?

 

Privatizace armády

O mnoha Kalouskových přešlapech informoval také týdeník Reflex v roce 2005. Píše například: V době Kalouskova působení na ministerstvu obrany se o neschopnosti, neprůhlednosti, manipulaci a korupci hovořilo v souvislosti hned s několika velkými armádními zakázkami. Výškoměry, padáky, prodej a modernizace tanků, informační systém ... Vybrat můžeme jen několik příkladů.

V obří zakázce na modernizaci tanků odřekla armáda čtyři roky po vyhlášení soutěže díly italské firmy Officine Galileo. Už v souvislosti s hlasováním výběrové komise se ozvala konkurenční firma s tím, že rozhodovaly jiné než technické a ekonomické předpoklady. Šéf pozemního vojska poslal ministrovi obrany dopis, aby soutěž zrušil, inspekce ministerstva obrany šetřila podezření z korupce a navrhla potrestání náměstka Kalouska. Nestalo se nic.

A nebo: Kromě toho (dvou bytů v Praze a Bechyni – pozn. aut.) ovšem má jeho rodina k dispozici luxusní mezonetový byt v Praze o výměře téměř 200 metrů čtverečních. Ten koupil za šest a půl miliónu Kalouskův švagr Lubomír Kašák. Kalouskovi platili Kašákovi nájemné ve výši patnáct tisíc korun měsíčně, což je asi třetina obvyklého nájmu za podobný byt. Kalouskův přítel a švagr Lubomír Kašák byl před dvěma lety (2003) zastřelen zřejmě v rámci vnitřních sporů ve firmě IDOS. Do té doby stihl získat řadu velkých zakázek v Příbrami, jejíž radnici vedl další Kalouskův přítel a stranický kolega - Josef Vacek. Kašák sponzoroval Kalouskovu i Vackovu volební kampaň. Kalouskova manželka měla podíl ve firmě IDOS.“

Vyšetří Miroslav Kalousek i tyto kauzy?


Nerozlučná dvojice K+H

Zmiňovali jsme zde Kalouskova blízkého přítele Richarda Hávu. Jeho zájmům dnešní ministr financí a údajný obránce čistoty a bojovník proti „nestandardním zlodějinám“ vytrvale sloužil. Několik příkladů za všechny. Když vláda Miloše Zemana v roce 2002 prosazovala nákup stíhaček Gripen, Kalousek byl jejich horlivým zastáncem. Proč? Hávova firma Omnipol zastupovala (jako prostředník – jaká náhoda) v České republice prodejce Gripenů. Že tím Česká republika prodělávala desítky milionů, Kalouskovi tehdy nevadilo. Dnes je horlivým zastáncem úspor státních prostředků. Následující Špidlova vláda prosazovala i prodej radarů Věra do Číny. Ministrem financí byl Miroslav Kalousek a licenci na prodej přístrojů měl Omnipol.... 


Šetřit, utratit, šestřit, utratit...

Před loňskými parlamentními volbami byl Kalousek oblíbeným především pro svoji odhodlanost udělat něco se státním dluhem. Zapomněl však dodat, že to byl on, kdo hlasoval v roce 1999 pro první deficitní hospodaření České republiky v historii a kdo schválil první rozpočtové provizorium. O desítkách milionů, uniklých prodejem letadel Casa či odpuštěním daně Sazce, jsme již psali.

Sečteno a podtrženo: Miroslav Kalousek dnes vystupuje jako odhodlaný bojovník proti korupci, přitom je to on, kdo zde podobnou praxi kamarádšoftů a privatizace veřejné moci (proti které ostatně před volbami bojoval) zavedl. Vyvádění peněz na účet byznys-kamaráda, názorové velotoče, podivné transakce na ministerstvu obrany... Pokud dnes chce vyzývat někoho k vyvození odpovědnosti, měl by tak učinit především sám vůči sobě.

http://klic.blog.idnes.cz/c/183914/Miroslav-Kalousek-statecny-rytir-nebo-obycejny-podvodnicek.html