Motáme se v začarovaném kruhu. Náš stát si vzal na dluh na svá bedra více, než kdy mohl unést. Politici došli v průběhu dvaceti let ke stále sílícímu a mylnému pocitu, že je nezbytně nutné všem nalinkovat co mají a musí chtít za jeho služby a přikázal každému, aby zaprvé strpěl zvyšování daní a různých poplatků a zavádění nových a zadruhé se pokud možno přestal divit, že máme systematicky a programově prohlubovaný dluh veřejných financí, když máme tolik veřejných služeb. Tak se zeptám. Kolikrát kdo z Vás využil ke svému prospěchu služeb Policie České republiky a byl s její prací spokojen? Jste spokojeni s úrovní našeho školství? Jste spokojeni s úrovní našeho zdravotnictví, stavebních úřadů, odborů magistrátů, ministerstev a jejich hospodaření, ochránců přírody, dotovaných zemědělců, úřadů práce nebo sociálních odborů? Kolikrát kdo z Vás využil služeb soudů a byli jste s jejich službami spokojeni? Víte, kolik je vůbec v České republice odborových svazů v oborech, které jsou různými formami dotovány? Podívejte se:

Českomoravský OS civilních zaměstnanců armády
Českomoravský OS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu 
Českomoravský OS pracovníků školství
Herecká asociace
Nezávislý OS Policie ČR
Nezávislý OS pracovníků potravinového průmyslu a příbuzných odvětví Čech a Moravy
OS dopravy
OS ECHO
OS hasičů
OS KOVO
OS pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR
OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu
OS pracovníků knihoven
OS pracovníků kulturních zařízení
OS pracovníků kultury a ochrany přírody
OS pracovníků obchodu
OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví
OS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy
OS pracovníků vědy a výzkumu
OS pracovníků výrobních a účelových organizací kultury
OS PROJEKT
OS státních orgánů a organizací
OS STAVBA ČR
OS UNIOS
OS zaměstnanců letectví
OS zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb
OS zdravotnictví a sociální péče ČR
Severočeské sdružení odborových organizací důlního průmyslu
Svaz odborářů služeb a dopravy
Unie - profesní a odborový svaz orchestrálních hudebníků ČR
UNIE odborový svaz profesionálních zpěváků ČR
Vysokoškolský OS

A to jsou jen ty, které jsou členy Českomoravské konfederace odborových svazů. K těm si připočítejte Českomoravskou konfederaci odborových svazů, Asociaci samostatných Odborů, Konfederaci umění  kultury, Křesťanskou odborovou koalice, Odborové Sdružení Čech, Moravy a Slezska, Odborový svaz Rovnost... a všechny jejich členy. Ty všechny by teď, co naše vláda ustupuje lékařům, mohly přijít se svými „požadavky“. Přitom na platy a mzdy členů většiny těchto organizací vznikají peníze buď zadlužením státního rozpočtu, nebo vytvořením hodnot v soukromém sektoru, za které někdo zaplatil protože je skutečně chtěl a potřeboval, a jejich následném zdanění. Nevzpomínám si však, že bych si služby objednal od odborářů.

(Pozn.: Kdybyste snad někdo nevěděl, proč být členem odborů, nabízím Vám argumenty například Josefa Černého, předsedy VZO ZO OS KOVO v Lovosicích: „Tak proč tedy vlastně? Příspěvky platíme všichni, tedy i já. Přesto v odborech jsem a troufám si říci, že na příspěvkách zaplatím víc, než většina z vás. Ale také vím, že si zaplacené příspěvky odečtu z daňového základu při ročním vyrovnání daní. Kromě toho každý odborář ze své Základní organizace také hodně dostane. Je to například:
- 1.000 korun při narození dítěte
- 500 korun o Vánocích
- 5.000 korun jako příspěvek na svatbu dvou odborářů
- 1.000 korun jako příspěvek na dovolenou
- Mikulášský balíček pro děti v hodnotě 150 korun.
- Vstupenky na podzimní Zahradu Čech.
- Vstupenky na Vinobraní v Litoměřicích.
- Dále jsme na Členské schůzi rozdávali ledvinky, 250 kusů
- Vánočních poukázek v hodnotě 500 korun jsme loni rozdali 240 kusů
- Každý člen dostal keramický hrnek se lžičkou, rozdali jsme 300 kusů
- A myslím, že i již zmíněná výroční schůze stojí za zmínku. Sešlo se nás hodně a každý se dobře bavil. Ona ani výroční schůze není jen o schůzování, řečnění a schvalování. Chtěli jsme to pojmout víc jako zábavu. Proto jsme se před nedávnem rozhodli uspořádat další společný večer, noc a pro některé vytrvalce i ráno… Tentokrát nebudeme čekat až do podzimu, ale přijdeme se bavit už posledního května.
- Lázeňské pobyty - zatím poslední naše akce, kdy jsme kupovali 20 poukazů na víkend do Mšených Lázní. Losovali jsme dvacet výherců a dvacet náhradníků, a protože někteří výherci jet nemohli, nakonec jela spousta náhradníků. Užívali si víkendový manažerský pobyt v jednolůžkových pokojích, s plnou penzí a šesti relaxačními a léčebnými procedurami...)



Po ústupcích vlády akci lékařů „náš odchod – vaše smrt“ se začínají ozývat odborové organizace policistů a hasičů. Je jen otázkou času, kdy to napadne další. Mám tedy pro vládu i státní zaměstnance návrh. Nechte lidem jejich vydělané peníze do poslední koruny, protože kteroukoli jim na daních vezmete, zjevně ve většině promrháte. Budou-li potřebovat hasiče, ať si jejich výjezd zaplatí. Budou-li potřebovat policisty, ať si jejich výjezd zaplatí. Do té doby je neperzekuujte za to, že mají snahu bránit jakýmikoli prostředky své životy, zdraví a majetek proti těm, kdo nerespektují jejich práva. Přestaňte rozdávat naše peníze nemakačenkům. Když někoho z nich budu potřebovat (a je zcela liché je nazývat „potřebnými“ do té doby, než jejich práci někdo opravdu potřebovat bude), práci mu za mé peníze dám sám a rád. Tímto způsobem můžeme pokračovat krok za krokem v celé oblasti státních „služeb“. Koneckonců jestliže někdo nebyl schopen si ze své práce odpovědně ušetřit na svůj důchod, pak jeho práce asi neměla tu cenu a měl nad tím přemýšlet v průběhu svého aktivního života. Ach, ano. Když ono by to všechno tak bolelo. Jenže by to alespoň konečně bolelo na správném místě! Ona totiž solidárně sdílená bolest nikoho nemotivuje k tomu, aby byl skutečně soběstačným a odpovědným ke svému životu.

Proto mám pro všechny státní odboráře vzkaz: Trhněte si nohou se svými požadavky! Pryč se současným pojetím sociálního státu! Až Vás budu potřebovat. Objednám si Vás a zaplatím si Vás, případně se předem odpovědně pojistím. A nějaká pseudosolidarita vaším finančně nákladným prostřednictvím s ostatními občany? Ale jděte. Solidarita se nedá přikázat zákonem. Tu v sobě lidi prostě buď mají, nebo ne. Já osobně se o své rád podělím, když uznám za vhodné, že to má smysl. K takovému rozhodování ovšem přerozdělovací politiky a kvůli nim vzniklé státní odboráře skutečně nepotřebuju.

http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/177245/Hej-odborari-Vite-co-Trhnete-si-nohou.html