Bohužel se podle toho i chová. Poté, co epochální vítěz krajských voleb nedokázal překousnout volební porážku v roce 2006, nedokázal ani ustát loňské vítězství, které je na počest jeho vůdcovství nazýváno vítězstvím Jyrrhovým.

Právě on, který se už už viděl v prezidentské sesli, kterak se mu klaní tři králové přinášejíc dary na oslavu jeho nad slunce jasnějšího vítězství obyčejného člověka. Člověk má mít sny. Dokážou být pohonem pro jejich realizaci, ale neměl by chodit s hlavou v oblacích přesvědčen o své výjimečnosti a troufajíc si mesiášsky tvrdit, že má poslání od vyšší bytosti.

Jiří Paroubek, řečeno jeho slovy, je kreatura, ale směšná. To by nebylo nic hrozného, kolikrát lze na takovou figuru narazit, daleko horší je, pokud takový člověk získá moc a jde za vidinou stále větší mocí hlava nehlava. Takový člověk se snadno pak stává diktátorem. V minulém století tímto vynikly zejména dvě osoby, které dokázaly rozpoutat ta nejhorší zvěrstva - nacismus a komunismus.

Jiří Paroubek rovněž kráčel hlava nehlava jako buldozer drtící vše, co mu stojí v cestě. S ním přišla do politiky sprostota, byť zabalená do slušných slov. Vždy dokázal obětovat své spolupracovníky poté, co mu posloužili k upevnění moci.

Také se rychle dokázal zbavovat svých přátel, kdyby mu bylo další přátelství ke škodě. To je i případ Bohumíra Ďurička. Dříve velcí kamarádi, kteří měli dokonce trávit společnou dovolenou na Ďuričkově jachtě. Tehdy se provalila Ďuričkova spolupráce s STB a z dovolené obratem sešlo.

Tenkrát dokonce Jiří Paroubek prohlásil, že žádná jachta neexistuje a on na té samé neexistující jachtě nikdy nebyl. Přesto dál zůstali přáteli, i když ne až tak otevřeně. Vše skončilo při křtu Paroubkova obrázkového leporela. Do uzavřené společnosti se prý nikým nezván Ďuričko vetřel, podle druhé varianty přišel jako pozvaný host. Při následném sporu a přestřelce přišel o život syn Paroukova přítele Kočky.

Ďuričko byl odsouzen za vraždu. Jeho obhajoba sebeobranou nebyla přijata. Ve vězení pak začal Ďuričko psát knihu s názvem Kočkoviny. Přiblížily se další volby, od nichž si Paroubek sliboval velký návrat do premiérského a posléze do prezidentského křesla. Jenže chystaná kniha ho mohla ohrozit.

Ďuričko už měl mít připravenou smlouvu, která zajišťovala 100 tisíc výtisků a z každé knihy 60 korun pro Ďurička. V tom se objevila společnost Gitaro Estates, s r. o., která za miliony odkoupila autorská práva. Vlastníkem společnosti je právník Kotrba, který je s právníkem Janstou podílníkem v advokátní kanceláři.

Jméno Miroslava Jansty se velice často objevuje v souvislosti s Jiřím Paroubkem a pracuje pro ČSSD. Sháněl sponzory pro charitativní společnost bývalé Paroubkovy manželky a i když se o tom prakticky nemluví, tak v době Topolánkovy aféry "Toskánsko", byl na témže místě společně s exministrem Urbanem.

Jiří Paroubek prý aby uťal spekulace, dohodl se s Gitaro Estates a odkoupil práva k vydání Kočkovin. Prý za symbolickou cenu s odůvodněním, že "slinty usvědčeného vraha nemají žádnou hodnotu". Jenže měly pro vydavatele hodnotu šesti milionů, což je pravděpodobně víc než "slinty" současné paní Paroubkové za Botičky od Diora.

Je zajímavé, jak jsou socialisté nadaní pro skvělé obchody. Gross dostane půjčku na zakoupení akcií, které obratem prodá za pětinásobek, Paroubek zase koupí za symbolickou cenu práva, která měla hodnotu několika milionů...

Je také možné, že se Paroubek jen snaží částečně zhodnotit svou investici. Každopádně ale tím urazil svého přítele Kočku. Jiří a Petra Paroubkovi dokázali pozurážet snad už každého. Jiří mstíc se za svůj pád uráží své spolustraníky, podává nesmyslná trestní oznámení a ve své uraženosti a neustálé nabubřelosti nabývá na komičnosti.

Existuje ještě zajímavá otázka. Vzdal-li se Ďuričko za odměnu svých práv, bude kniha vydána skutečně tak, jak byla napsána? Bude v ní i kapitola o jachtě? O Paroubkově svatbě? Nebo snad kniha projde nějakou úpravou? Kdyby byl Jiří Paroubek formát, tak umožní Ďuričkovi, aby knihu vydal sám, ale na to Paroubek nemá odvahu.

http://polanecky.blog.idnes.cz/c/173279/Paro-Kockoviny.html