Media aktivně zveřejňují sebemenší „zajímavé kauzy“. Když se někde objeví zajímavé podezření, mnohdy postavené na vodě, zakládají kvůli tomu dokonce speciální redakční týmy a na zpravodajských webech vytváří speciální stránky z názvem „Kauza XY“. Osobně se domnívám, že kauza Barták je jednou z největších a nejrozsáhlejších, která se u nás po roce 1989 objevila. Každá moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Státní zakázky jsou nejen v České republice zdrojem závažných trestných činů. Za těch dvacet let to u nás byly biliony korun. Stovky miliard byly doslova „rozdány“ na „výběrová“ řízení předem známému vítězi, jedinému uchazeči z důvodu účelově nastavených kritérií, nebo přímo vybranému dodavateli z důvodu zařazení zakázky do režimu „národní bezpečnosti“. Barták byl tomu všemu, společně s dalšími, kteří se neustále točí na vysokých postech a vyměňují si je mezi sebou podle toho, kdo zrovna vyhraje volby, nejblíže.

bartak.PNGČekal bych poctivou investigativní novinařinu, která občanům České republiky přináší každý den nové informace z této kauzy. Bohužel se jí nedočkávám. Usuzuji z toho, že věc je natolik závažná, že mají před politiky stažené půlky i novináři a jednotlivé redakce. Připomeňme si proto alespoň pár věcí kolem z minulosti.

1) V letech 2002-2006 byl poradcem předsedy Výboru pro obranu a bezpečnost PSP ČR, v období 2000-2006 poradcem místopředsedy ODS Petra Nečase pro otázky bezpečnostní a obranné politiky, 2006-2009 prvním náměstkem ministryně obrany ČR, od roku 2009 do roku 2010 ministrem obrany a místopředsedou vlády ČR. V červenci 2010 se měl stát náměstkem ministra vnitra Radka Johna pro mezinárodní vztahy. Ten jej ovšem odmítl jmenovat.

2) Po náhodné (ach, svět je tak malý) schůzce se svým přítelem Michalem Smržem (MPI Group) na ostrově Mauricius dostává v letech 2005 až 2009 právě Smržova firma zakázku na dodávku zbraní a munice za miliardu. Zároveň ho prosadil do vedení armádního podniku Letecké opravny Malešice, odkud ho po několika týdnech odvolala ministryně Vlasta Parkanová pro střet zájmů. Podobným způsobem jednal v řadě dalších státních zakázek.

3) Přes veškerou jeho spornou minulost, kdy základem pro jmenování do vysoké politické funkce by měla být bezesporu mimo jiné i morální bezúhonnost, si jej po tom, co ho nechtěl John na ministerstvu vnitra, bere za „zásluhy“ Miroslav Kalousek na své ministerstvo. Svěřuje mu nejexponovanější část resortu. „Do kompetence nového náměstka bude spadat veřejnosprávní kontrola, audit prostředků z fondů Evropské unie a Finanční analytický útvar ministerstva financí,“ sdělil veřejnosti tehdy tiskový odbor. Ministr Kalousek k tomu dodal: „Jsem rád, že jsem do týmu získal zkušeného a kompetentního administrátora, který navíc splňuje nezbytnou podmínku pro řízení svěřených odborů - je prověřen na stupeň Tajné". S ohledem na dosavadní minulost Bartáka, který prodal podíl v jedné ze svých firem hlavě ruské mafie,  podle manažerů rakouské firmy Steyr byl účastníkem zákulisních her, které provázely nákup obrněných transportérů Pandur a na ministerstvu zaměstnal bývalého šéfa NBÚ, usvědčeného ze styků s konkurzním gangem soudce Berky, si ministr financí na kontrolu peněz z fondů EU nemohl vybrat lépe.

4) Následuje o pár měsíců později odvinění z úst bývalého velvyslance USA v Česku Cabanisse, že si Barták řekl o úplatek za to, že odstraní problémy s Tatrou. Mimochodem, mám-li si vybrat mezi tvrzením Cabanisse, nebo Bartákovou obhajobou, považuji za důležité také sdělit, že sloužil v armádě Spojených států jako nadporučík s jednotky Rangers, a že mu byla v roce 1964 například udělena Army Commendation Medal za službu v Německu. Přestože se snaží někteří politici jeho slova zlehčovat a podezírají ho z úmyslu mstít se Bartákovi a spol., nenašel jsem na něj z jeho života nic (pokud vážení čtenáři ano, prosím o odkaz do diskuse), co by jeho osobu takto diskvalifikovalo.


Politici se ptají, proč William Cabaniss říká svá slova na adresu Bartáka až po dvou letech. Osobně mám velmi jednoduché vysvětlení. Je jím pověst reprezentantů České republiky ve světě ve vztahu ke státním zakázkám, korupci a dosavadních bezvýsledných vyšetřování. Možná prostě jen Cabaniss došel k závěru, že současná výrazná obměna v Parlamentu České republiky po volbách by mohla vykazovat známky toho, že jeho slova konečně dopadnou na úrodnější půdu.

Barták v zásadě nečiní podobnou chybu, jako udělal například Staniskav Gross, který se zapletl do svých slov, když se snažil v médiích obhajovat. Barták mlčí stejně, jako to vždy v podobných věcech dělal jeho přítel Kalousek. V současné době dokonce ani neunikají informace od policie či státního zastupitelství z vyšetřování, jak tomu bývá v jiných případech zvykem. Dovozuji z toho, že kauza Barták má větší důsledky pro současnou politickou elitu a náš stát, než si zatím dokážeme představit.

Nezbývá než věřit, že ty stažené půlky u pár novinářů třeba zase povolí.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz