Ve svém článku "Kdo nás vede do náruče Ruska?" se místy až komicky brání proti "mýtům volební kampaně ODS a TOP", že pokud zvítězí ve volbách ČSSD, vrátí se naše zem do sféry vlivu Ruska. Prý je snahou bývalých vládních představitelů Topolánka, Kalouska a Schwarzenberga vyvolat mylný dojem o proruské zahraniční orientaci ČSSD.

Jiří Paroubek spoléhá na krátkou lidskou paměť, zejména u jeho přívrženců. Signálů o proruské zahraniční politice ČSSD je více než dost. A nejen proruské, ale také o příznivé politice vůči autokratickým režimům a teroristickým státům.

Byla to ČSSD, která si v době jednání s Američany ohledně radarové stanice pozvala do svého sídla ruského generála, který na tiskové konferenci zkoprnělému národu zcela nezakrytě vyhrožoval silou a atomovými zbraněmi, pokud kývneme na žádost Američanů.

Byl to Jiří Paroubek, který "studijně" navštívil Sýrii a nechal se tam hostit s privilegii oficiální státní návštěvy, ač v té době už byl jen řadovým poslancem, byl to Jiří Paroubek, kdo jednal s totalitní stranou BAAS, která podporuje terorismus a navázal s ní přátelské styky.

Byl to socialista Kavan, který se za zády předsedy poslanecké sněmovny Vlčka sešel při návštěvě Palestiny a Izraele s palestinskými teroristy a objímal se s nimi, přičemž vyšlo najevo, že jel do Palestiny obchodovat. Asi s kakaem...

Byla to socialistická místopředsedkyně Jana Vaňhová, která navštívila Čínu, obdivovala její praktiky a dokonce je dávala naší zemi za vzor. A konečně byl to opět Jiří Paroubek, který navštívil Vladimira Putina a slíbil mu, že ČSSD bude v předvolební kampani zastávat ruské zájmy ohledně americkému radaru v Čechách.

Jiří Paroubek se vysmívá tomu, že by právě on přispíval k "putinizaci" české politiky a vysvětluje, že prý jde o úzké spojení státního aparátu a ekonomických zájmů. To prý spíše odpovídá podle Jiřího Paroubka "dalíkismu", jak se první socialista snaží trapně odvést pozornost od smutné rality. "Putinizace" znamená něco víc, než co říká Jiří Paroubek.

Nejde jen o propojení státu s ekonomickými zájmy. Jde o to, že se veškerá moc soustřeďuje pouze do jedněch rukou. Ruští oligarchové jsou trpěni pouze tehdy, pokud podporují Putina. Když dojde k opaku, je s nimi tak nějak postaru po bolševicku zatočeno, příklad Chodorkovského je více než výmluvný.

"Putinizace" znamená také ovládnutí médií, kdy si nikdo nesmí dovolit napsat o Putinovi křivé slovo. Kolik nepohodlných novinářů v Rusku v pár uplynulých letech zemřelo nebo zmizelo? "Putinizace" znamená, že existuje jen jeden správný názor a běda tomu, kdo ho nezastává.

Teď si to porovnejme s naší poliickou scénou. Byla to ČSSD, potažmo Přikrylův Úřad vlády, který si stěžoval na různé pořady, které byly následně zrušeny nebo byl pořad moderátorům odebrán. Své může vyprávět i kreslíř Štěpán Mareš.

Je to opět Jiří Paroubek, který se soudí s tiskem jen proto, že si dovolí otisknout fotomontáž nebo karikaturu. Je to znovu Jiří Paroubek, který se snaží o vládu ČSSD s podporou nereformovatelných komunistů ať už přímou nebo tichou. A je to opětovně Jiří Paroubek, který si každý nesouhlasný názor vysvětluje jako útok proti socialistům, který je nutno zarazit. O tom by mohli mluvit ti, kteří přišli poklidně jen s transparenty nebo v převlečení za Marťany na socialistický předvolební mítink.

Pokud nás někdo vede do náruče Ruska, pak je to ČSSD, která v Putinovi našla spojence a velkého kamaráda. Koneckonců i Rusko stojí za financováním hnutí Ne základnám, jehož členem jsou i naši mladí socialisté. Aktivity ruských špionů na našem území a snaha opět získat vliv nad bývalými satelity ze strany Ruska je neoddiskutovatelný fakt.

Ano, Rusko musíme chápat jako obchodního partnera, s kterým je záhodno být zadobře. Koneckonců Rusku stačí utáhnou kohout a jsme bez ropy a plynu. Nesmíme ale podlehnout a rezignovat na svou vlastní svébytnost a vrátit se do chomoutu, z kterého se tak těžko utíkalo. Naši socialisté v čele s Jiřím Paroubkem dělají vše proto, abychom si ruský chomout nasadili znovu a ještě si poslušně nechali dát klapky na oči.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz