Odcházel s ostudou, kterou si způsobil především svým lhaním, vykrucováním se a pravděpodobně i nezákonným jednáním. O kauze Michala Krause a ghanském kakau toho bylo napsáno už hodně, takže jen krátká rekapitulace. Poslanec Michal Kraus se spojil s usvědčeným podvodníkem Františkem Rigem, bývalým agentem BIS, podřízeným nyní toskánsky proslulého Karla Randáka.

František Rigo byl odsouzen za stomilionový podvod a z vězení promluvil o kakaové kause. Kraus a Rigo chtěli společně rozjet v Ghaně továrnu na kakao. Rigo tvrdí, že šlo o praní peněz z úplatku za Gripeny, Kraus naopak že naletěl podvodníkovi.

V každém případě zaplatil do Ghany Michal Kraus z účtu své matky zálohu ve výši dvou milionů korun. František Rigo měl v té době obstaveny účty, tak údajně Michal Kraus svému budoucímu společníku tímto pomohl. Kraus nejprve tvrdil, že šlo o peníze Riga a když se ukázalo, že by mohlo jít o trestný čin, začal tvrdit, že mu dva miliony jen tak půjčil neznámý podnikatel na pardubickém náměstí.

Nyní přichází s další verzí. Onen pardubický podnikatel byl lichvář a aby nemusel platit horentní úroky, půjčil si od dalšího známého a tuto půjčku splatil. Buď jak buď, ať už peníze tekly kudy chtěly, je jisté, že šlo o velice podivný obchod. Sám Michal Kraus byl s Rigem na jednání v Ghaně kde se pod smlouvu podepsal jako "direktor". Svůj podpis s ředitelským přídomkem pak obhajoval tím, že byl "v euforii", jinými slovy a expresívně řečeno, zřejmě se zmazal jak klokan, když už se v angličtině podepisoval ve slově director s "k".

Aféra vybublala na povrch. Bylo před parlamentními volbami 2006, a tak šéf ČSSD usoudil, že takový člověk by zbytečně ubíral body. Proto byl Michal Kraus odejit. Záhy ale začal jeho návrat. Nejprve byl předsedou krajské organizace, pak se dostal do výboru libereckého MS v lyžování a nyní hlásí návrat do poslanecké lavice.

Za ta tři léta nezahálel a vydělal si na dividendách osm a půl milionu korun. Vida, tak to už může s klidem zaplatit čtyři zálohy a nemusí si půjčovat od pochybných lichvářů. Ale budiž mu peníze přány, vydělal-li je poctivě. Není bez zajímavosti, že firmu na jejíž dividendách zbohatl, zakoupil v roce 2006 od bývalého významného komunistického funkcionáře.

Daleko horší je jiná věc. Krausovo vyšetřování ztroskotalo na neochotě Ghany k právní pomoci. Policie měla rozeběhnuté vyšetřování a protože nedostala z Ghany informace zůstal spis neuzavřený. Michal Kraus byl podezřelý z praní špinavých peněz a z podvodu. K soudu se Michal Kraus nedostal právě jen kvůli neochotě ghanské strany.

Tvrzení ČSSD (Robert Dušek: "Policisté při prošetřování jeho někdejší kakaové aféry nic nezjistili. Z našeho pohledu se tedy ničeho nedopustil.") , že je Michal Kraus čistý, ba dokonce, že je prý policií očištěný je silně krátkozraké. Nemožnost dotáhnout spis do konce neznamená, že se Michal Kraus ničeho nedopustil. Žádná politická strana by si neměla dovolit kandidovat takovéhoto člověka do parlamentu. Michal Kraus očištěn nebyl, jen policie měla nekompletní spis.

Michal Kraus dokonce sám sebe považuje za jakéhosi spasitele a nepostradatelnou osobu v poslanecké lavici a bez níž parlament silně upadá: "Za tu dobu, co jsem odešel, se do politiky dostalo poněkud víc, než je zdrávo, emocí, arogance, nadávek a amatérismu. Mám za to, že bych mohl přispět k tomu, aby se tam dostalo více rozumu, slušnosti a profesionality."

Je smutné, že si politické strany dělají ze svých voličů blázny. To si opravdu straničtí představitelé myslí, že si voliči nic nepamatují o ochotně přijmou každého "direktorského" hochštaplera, kterého ji strany naservírují s tím, jak je onen člověk čistý, protože mu policie nemohla nic dokázat? Michal Kraus se diví, že si z něj dělají lidé terč na posměšky. Neuvědomuje si, že se zesměšnil sám ä měl by mít tolik soudnosti v těle, aby raději už nekandidoval.