Volíme 22 českých poslanců z celkového počtu 736. Budeme tedy zastoupeni necelými třemi procenty osazenstva europarlamentu. Když se k tomu ještě přičte názorová roztříštěnost našich budoucích eurozástupců, je jasné, že nemůže dojít k nějakému hájení českých zájmů.

Jednak z tříprocentní pozice k tomu nebude žádná síla a druhak i těchto pár europoslanců půjde proti sobě. Je to smutné, že se neumějí domluvit a například socialisté Falbr a Rouček dokonce hlasovali proti českým zájmům a podpořili zájmy francouzské.

Předvolební boj se smrskl na boj oranžových s modrými. Oranžoví si potřebují potvrdit, že jejich loňské vítězství v krajských a senátních volbách nebylo jen krátkou radostnou epizodkou, modří se naopak snaží vrátit vítězství na svou stranu. Ostatní strany budou tvořit jen stafáž "souboji titánů".

Je jen velmi malá šance, že by kromě socialistů, občanských demokratů a komunistů uspěl někdo jiný. Na hranici zvolení se může pohybovat Suverenita Jany Bobošíkové, která měla vcelku vysokou podporu. Jistou šanci by mohli mít i Svobodní. Zelení se odepsali sami, lidovci se dlouhodobě potýkají se ztrátou hlasů.

Pro voliče těžké dilema. Má jít volit či ne? Mnoho lidí je znechuceno předvolební kampaní. Někomu vadí vejce, jinému zase všudypřítomnost oranžové propagandy. Společnost je silně otrávena a tak mnozí volí raději svým pozadím a k volbám nejdou.

Ač tyto svým vlastním rozhodnutím nevoliče chápu, je jejich rozhodnutí špatné a neomluvitelné. Z těchto řad se vlice často následně rekrutují ti největší kritici všeho, co není podle jejich gusta. Mají ale tito lidé morální právo něco kritizovat, když neudělali ani to nejmenší, to je zvednout se a jít volit kohokoli?

Je jisté, že souboj o vítězství proběhne mezi dvěma největšími stranami, ČSSD a ODS. Větší šance na vítězství má ODS už jen proto, že si Jiří Paroubek dokázal proti sobě popudit velké procento lidí, zejména mladších ročníků. Rovněž jeho nezodpovědná populistická politika včetně ochoty vládnout s komunisty buď přímo nebo minimálně s jejich podporou je pro mnoho lidí silným impulsem proč jeho stranu nevolit.

ODS i přes občasné excesy svého předsedy Mirka Topolánka těží především z menší konfliktonosti a z toho, že osoba předsedy není pro pravicového voliče až tak směrodatná, pokud výstupy předsedy ODS nejsou škodlivé. I u Mirka Topolánka vzniká opačný efekt z důvodu jeho občasného buranství, a tak lidé, kteří by jinak dali hlas ODS jej raději dají jiné pravicové straně.

Jeden můj kamarád, který, pro mé věčné oranžové kritiky překvapivě, nemá rád Paroubka a politiku, kterou jeho strana předvádí mi dnes sdělil způsob své soukromé pomsty. Zalepil volební lístek ČSSD do neofrankované obálky a poslal jej na adresu ČSSD s dovětkem "Chci lepší budoucnost a proto vás nevolím."

Nechme se překvapit jak volby dopadnou. Pro oba hlavní lídry jsou volby klíčové a tomu odpovídá i jejich nervozita a vzájemné obviňování. V urážkách a obviňování zatím Paroubek na body vede a výsledkem může být jeho volební prohra. Na čí vítězství byste si vsadili vy?