V roce 2005 se mělo několik státních úředníků pokusit obohatit se o zbytkové peníze fondu Phare ve výši 229 milionů korun, určených na podporu malého a středního podnikání. Z ministerstva tehdy byli promptně vyhozeni dva vysocí úředníci Petr Forman a Radim Špaček. Probíhající soud ale překvapivě dělá z viníků oběti. Kde je pravda? To ponechme nezávislému soudu a doufejme, že rozhodne spravedlivě.

Jiří Paroubek coby ministr pro místní rozvoj a jeho nástupce Radko Martínek tomuto zločinu zabránili. Alespoň to tak tvrdí Jiří Paroubek. Podle novináře Jana Urbana se ukazuje, že se celá záležitost má trochu jinak. V roce 2008 musela Česká republika zaplatit Evropské komisi pokutu přesahující čtvrtmiliardu korun. Kdo nese zodpovědnost?

U soudu předváděl Jiří Paroubek, který jinak vystupuje naprosto všeznale, sebevědomě až arogantně, podle Jana Urbana totální ztrátu paměti. "Nevím, nepamatuji se. ... Nedokáži odpovědět. ... Nevím, jestli jsem ty dopisy dostal, a jestli jsem na ně odpověděl. ... Nevzpomínám si. ... Nemám tušení. ... Není mi o tom nic známo. ... Nedokážu kvalifikovaně odpovědět."

Zajisté to není první politik, který u soudu ztratil paměť, ale zatím se snad ještě žádnému politikovi nestalo, aby ho soud svými důkazy okamžitě usvědčoval ze lži. Podle Jana Urbana Jiří Paroubek zcela vážně soudu řekl, že se rozhodoval na základě svého "šestého" smyslu a za zbytek mohou jeho podřízení. Soud mu předložil dva dopisy, o nichž tvrdil, že o nich vůbec neví.

Na těchto dopisech byly jeho rukou psané poznámky a následně mu nezbylo než potvrdit, že dva dopisy určené holandské společnosti podepsal. Tyto dva podpisy znamenaly ztrátu cca 35 milionů, protože firma na základě těchto dopisů "využila Paroubkova příslibu a pozdější jednání k tvrzení, že v ní Česká republika „vzbudila oprávněné očekávání“ - a vyvolala arbitráž, ke které by v právním státě, za normálních okolností a za normálního ministra, nikdy nedošlo."

Jiří Paroubek nakonec u soudu přiznal, že s firmou osobně jednal v přítomnosti právníků, o nichž ještě před pěti minutami soudu tvrdil, že o jejich existenci nemá ani ponětí. Přiznal, že čtrnáct dní po nástupu do funkce ministra jednal v rozporu s platným právním stanoviskem ministerstva.

U soudu tak podle Jana Urbana došlo k jasnému prokázání, že vyhozený a obžalovaný Petr Forman opakovaně Jiřího Paroubka a Radko Martínka dopisy informoval a varoval před možností zneužití fondu a vyzýval je k zásahu. Jiří Paroubek si na to prý nepamatuje, Radko Martínek to přiznal.

Je smutné, když politik, který se tváří jako lidumil a který prakticky nikdy nechybuje (vždy za to může někdo jiný, nejlépe ODS), je naprosto neoddiskutovatelně přistižen při lži a navíc u soudu. Ještě smutnější je, že kvůli němu musel stát platit vysoké částky, které by se, pokud by nejednal na vlastní pěst a bral v úvahu právní stanovisko ministerstva, platit nemusely.

Minimálně v tomto případě by měl Jiří Paroubek zachovat dekórum a postavit se k tomu mužně a přiznat vinu, jak to doporučoval před čtyřmi lety Petru Formanovi. Jiří Paroubek ale zachová jiné dekórum. Vše popře, prohlásí, že za vše může někdo jiný a on se stal obětí cílené kampaně pravicového soudu v žoldu ODS. Jen si tak říkám, zda by pan poslanec Paroubek neměl být u soudu v trochu jiné roli než coby svědek.

Napsano pro http://www.blog.idnes.cz