ČSSD pokračuje ve své konfrontační politice. Udržovací vláda je na židlích necelý týden a šéf socialistů už přichází s vyděračským seznamem. Paroubek tak Fischerovi vzkazuje, že pokud nebude vládnout podle socialistických not, nedostane důvěru.

Bravo. To tady ještě nebylo, aby vláda dostala od stále ještě opozičního politika ultimativní seznam co smí a nesmí dělat, aniž by se stačila na svých postech ohřát. Proč jen dvacet sedm požadavků (přesněji řečeno podmínek)? Proč ne rovnou padesát, sto nebo třeba tisíc?

Paroubkova chorobná touha po moci se projevuje ve snaze vládnout a diktovat ještě před tím, než proběhnou volby. Ničím jiným tento seznam požadavků a podmínek pro vyslovení důvěry není. Pokud Lidový dům prohlásí, že chce o něčem jednat, měla by se druhá strana připravit na zastrašování, vyhrožování a vydírání. Jak demokratické...

Fischerova udržovací vláda za těch pár měsíců stěží něco udělá, v podstatě je jmenována jen proto, aby nebylo bezvládí. Tato vláda nemůže převzít zodpovědnost za dlouhodobé cíle a kroky, přesto ale bude muset pokračovat setrvačností v rozeběhnutých projektech.

Reformy, které měly proběhnout už na přelomu tisíciletí a které se sice těžkopádně ale přeci jen rozjely za Topolánkovy vlády, jsou nutné a je naprosto nesmyslné je úplně zastavit, což je jeden z Paroubkových požadavků. Důchodová reforma proběhnout musí. Populace stárne a zároveň s tím vzrůstají nároky na mandatorní výdaje.

Komické je, že Jiří Paroubek své požadavky den ode dne stupňuje. Sám je natolik zbabělý, že nechce převzít zodpovědnost za pád vlády, ač jej sám vyvolal a už vůbec nechce převzít vládní zodpovědnost, když se schovává za to, že ČSSD nedostala od voličů mandát. Vydírat a zastrašovat by mu ale šlo. V tom je Jirka pašák.

Také se může stát, že Fischerova vláda dostane v parlamentu důvěru i bez Paroubka and his melody boys. V takovém případě bychom určitě záhy slyšeli o Fischerovi jako o zaprodanci v žoldu ODS, Lidový dům by opět zdůraznil, že tato vláda není jejich, ač delegovali půlku osazenstva a možná by došlo i na výzvu k demisi, popřípadě k pokusu o odvolání vlády. To už mají socialisté nacvičené.

Je velká škoda, že premiér Fischer není frajer a jednoduše s tím nesekne. Já být na jeho místě, tak bych to udělal. Jenže já nejsem Fischer a nejde mi o to, abych se po letní vládní eskapádě vrátil zpět na své místo. Dá se tedy očekávat, ža Fischer, ač sám avizoval, že nebude žádným poslušným paňácou, sklapne krovky a požadavkům vyhoví.

Paroubkovi se tak splní sen. Bude vládnout už před volbami a neponese za to žádnou zodpovědnost. Pravda, on o svém ultimatu hovoří jako jen o doporučeních, ale například Evropská unie také vydává doporučení, která jsou pro všechny členské státy nařízením.

Kolik přibyde nových požadavků do pondělka? Anebo Paroubek řekne, že už vláda nesmí odmítnout požadavky jako celek, ale nesmí odmítnout ani jeden z požadavků? Možností jak stupňovat nátlak a alespoň částečně ukojit touhu po vládnutí je nepřeberně.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz