Politická strana, která se vymezuje tímto způsobem, se veze na vlně popularity těch voličů, kteří neradi přemýšlejí dopředu. Každý soudný člověk, který uvažuje o své a nejen své budoucnosti ví, že mnohdy jsou zapotřebí nepopulární opatření k tomu, aby to přineslo do budoucna užitek.

Sázka na populismus je krátkozraká. Pro okamžitý prospěch neřeší budoucnost a za vidinou večerní hostiny klidně projí i zítřejší snídani. Tato politika vede k velkému zadlužení a naposledy jsme se mohli o chybnosti této politiky přesvědčit na případě Maďarska, které stojí na okraji propasti.

Nezřízené zadlužování státu způsobené populismem našich socialistů způsobilo, že ročně platíme na úrocích padesát miliard korun, které by bylo možno určitě využít smysluplněji. Za vlád socialistů vzrostlo zadlužení státu o přibližně 600 miliard korun, a to za situace růstu HDP o šest procent.

Lidový dům koriguje svou politiku podle výsledků průzkumů veřejného mínění. Stále se ohání čísly v průzkumech, jak dělá politiku, kterou lidé chtějí, ale není schopen žádné koncepce, za kterou by si stál i kdyby šlo o krok nepopulární, přesněji řečeno nepopulistický.

Pokud je politika založena na čirém populismu, je snadné se dočkat situace, kdy strna mění názory jak na obrtlíku a popírá sama sebe. Ani zde se nemusí chodit pro příklady daleko. Lidový dům sliboval, že se nepokusí svrhnout českou vládu v době našeho předsednictví. Stačilo pár dní a Lidový dům vyvolal hlasování o nedůvěře.

Pak přišli socialisté s tím, že umožní vládě dokončit předsednictví. I to však záhy vzal vítr a došlo k tlaku na okamžitou výměnu vlády. Stejně populistickou politiku předvedl Lidový dům v otázce amerického radaru, kdy nejdřív začal s Američany vyjednávat, aby poté otočil o 180 stupňů a začal radar odmítat.

Svou populistickou politikou zvítězil Lidový dům v podzimních krajských a senátních volbách, když sliboval na této úrovni nesplnitelné sliby. A když se socialisté odhodlali k plnění slibu v podobě vracení regulačních poplatků, uskutečnili to jen za cenu porušení zákona o hospodářské soutěži. Pravda, ještě to není potvrzeno soudem, zatím byla vydána jen dvě předběžná opatření, ale je velká pravděpodobnost, že socialisté svůj soud o poplatky prohrají.

K populistické politice dochází i v kampani k volbám do europarlamentu. Lidový dům sází na osvědčenou taktiku celostátní politiky, kdy se na billboardech chválí za pád Topolánkovy vlády a "konci zneužívání policie", jakoby naše politika mohla ovlivnit chod europarlamentu, kde máme marginální zastoupení v podobě něco málo přes dvacítku lidí.

I Jánský vršek došel k podobné politice, kdy na billboardech a internetu zesměšňuje svého úhlavního nepřítele. Konfrontační politika, která nabrala obrátek vstupem šéfa socialistů do velké politiky tak úspěšně pokračuje. Zdá se, že nakonec všechny politické strany na nás budou útočit pouze populismem a žádnou vizí.

Naštěstí se na naší politickéscéně pohybuje jen jedna strana, která se plně řídí průzkumy mínění. To může v případě vítězství této strany ve volbách vést v horizontu několika málo let k tvrdému procitnutí v podobě neúnosného zadlužení státu, kdy nebudeme schopni splácet ani úroky.

Populistická politika svádí k čím dál větší míře, takže může dojít až k úplně absurdní situaci, kdy ve snaze se co nejvíce zavděčit svému voliči budou činěny stále nesmyslnější kroky. U populistů je jen otázka času, kdy přijde krach.

Až budou vyčerpány všechny možné oblasti šrotovného, třískovného, úlomného nebo výpalného (nikoli ve smyslu vybírání "výkupného"), přijdou na řadu velepopulistické otázky, co by si voliči přáli, typu zda vůbec platit daně. Opravdu považujete populismus za výbornou politickou vizi?

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz