Barack Obama má dar nikoho nezarmoutit, skoro by se až dalo říct, že jeho politika je populistická. V úřadě je krátkou dobu a ještě nebyl postaven před nějaké opravdu závažné rozhodování. Stále je ve stadiu seznamování se s úřadem, kdy veškeré akce dobíhají ještě od předchozí administrativy.

Americký prezident dokáže všem slíbit a promluvit tak, aby jeho posluchači nabyli dojmu, že udělá přesně to, co by oni chtěli. Vždyť i  prezidentských volbách vyhrál jen s heslem o nutnosti změn, aniž by ty změny nějak specifikoval.

Jeho pražský projev nijak nevybočil. V podstatě řekl každému to, co chtěl slyšet a posluchači a čtenáři si z jeho proslovu vybrali ty pasáže, které jim dávají za pravdu. Na příkladu radaru si můžeme krásně ilustrovat, jak obojetnou politiku současný americký prezident představuje.

Odpůrce radaru potěšil tím, že radar v Brdech se nebude budovat, pokud Írán odstoupí od jaderného programu. Zastánce radaru de facto potěšil stejnou větou, přičemž zmínil i přes světové protesty provedený severokorejský start rakety s dlouhým doletem schopnou nést jadernou nálož.

Zastavím se u Obamovy vize bezjaderného světa. Myšlenka je to krásná, snad až příliš. Je ale zároveň idealistická až naivní. Žádný stát, který vlastní atomové zbraně se jich dobrovolně nevzdá. Byl by sám proti sobě. Ano, může dojít k dohodě o omezení jaderného potenciálu jednotlivých států, ale pokud už jednou takováto zbraň existuje, není možné docílit toho, aby je vlastníci úplně zlikvidovali.

Barack Obama má představu, že by se vybudoval systém, který by zvýšil dozor nad využíváním jaderných programů. Jenže jakoby zapomněl, že k dozoru musí dát nejprve souhlas ten který stát. Stačí si vzpomenout, jak si s inspektory zahrával právě Írán.

"Spojené státy chtějí příští rok uspořádat summit o nešíření jaderných zbraní. Spojené státy chtějí vyloučit jaderné zbraně ze systému národní bezpečnosti a nahradit je jinými způsoby obrany," řekl Obama. Upřímně řečeno, nesmysl. Ani Amerika se jaderných zbraní nevzdá, leda by měla k dispozici ještě silnější zbraň.

Čím víc bude jaderná technologie nedostupná, o to bude ze strany teroristických skupin a států větší aktivita k jejímu získání. Radar v Brdech nemůže sloužit jako obrana proti například Rusku. Protiraketový systém počítá pouze s deseti antiraketami, přičemž arzenál Ruska se počítá na desetitisíce vícečetných hlavic.

Barackova představa bezjaderného světa, kdy je jádro využíváno toliko mírovým způsobem je naivní. Staví sice Baracka Obamu do světla mírotvůrce, ale je vodou na mlýn různým teroristickým skupinám, které jeho kroky považují za slabost. Bohužel, na některé nic jiného než síla či její demonstrace neplatí.

Uvidíme, jestli i za rok nebo dva bude Barack Obama vystupovat stejně. Nechci přivolávat nic špatného, ale do 11. září si Amerika myslela, že je nedotknutelná. Bude-li dávat najevo svou ochotu ke slabosti, může se to Americe vymstít. Zároveň to může vést některé kruhy v Americe k myšlence na další úspěšný atentát. Podobností mezi Barackem Obamou a JFK by se našlo víc než dost.