Co předvedlo Paroubkovo vedení a jeho přátelé za řečnickým pultíkem je pro, snad i jen průměrně, inteligentního člověka frustrující. Naše země je údajně díky nekontrolovatelnému řádění pravice po celém světě plná žebráků a bezdomovců, lidé nemají co jíst a umírají na chodbách nemocnic, nemaje 30 grošů na poplatek nemilosrdným lékařům. Za všechno může politika Reaganismu a Tatcherismu, která jako lavina zavalila ráj na zemi v podání socialistické internacionály i o krok napřed stojících soudruhů v SSSR, včetně gubernií. Chyběli již jen vrazi z Wall Streetu a nenasytný strýček Sam chrastící atomovými bombami.


 

Dnes je však prý již všechno jinak. Pouze v naší vlasti se ještě drží u moci poslední skupinka fanatiků volného trhu, kteří pod krycím názvem “Vláda Mirka Topolánka” po mafiánském způsobu rozkrádají bohatství vytvořené dělníky, rolníky a pracující inteligencí. Všude jinde, dokonce i v těch proklínaných Spojených státech Amerických, je u moci lidumilná sociální demokracie, která učiní zvěrstvům svobodného podnikání přítrž. Bude se regulovat, přerozdělovat, regulovat a zase přerozdělovat.


 

Tak pravil vůdce. Poté byl jako jediný kandidát zvolen nedotknutelným předsedissmem a spokojeně mohl sledovat předepsané plky pečlivě vybraných oblíbenců. Pro případ, že by nějaký neposlušný šťoural chtěl poškodit jednotnou linii soudružského jednání socialistických “demokratů”, byla mu vyhrazena chvilka během sobotního dopoledne, kdy byl hlavní sál zbaven nekompetentních uší zátupců svobodných médií a přátelé se mohli v soukromí i malinko pokočkovat.


 

 

Nestalo se však, neboť ve světě bojovníků za všeobjímající sociální stát je všechno tak dokonalé a perspektivní, že nelze najít ani malilinkatou chybičku. Vše je totiž jasné hned od počátku. Pomocí užitečných idiotů, kteří stále ještě neprokoukli demagogické žvásty o pomoci bližnímu (dle Drymlovy definice – nechat jim alespoň trochu, potom tu větší část, co si nasypeme do vlastních kapes ještě odmění aplausem) získat moc, pokud možno neomezenou.


 

Co tedy chtěli oranžově opentlení vzývatelé průzkumů veřejného mínění sdělit svému stádu a mezi řádky i těm, co umějí používat vlastní mozek? Zde je malá inventura:


 

a) musíme vyhrát volby za každou cenu

 

Možnost uspořádat svobodné volby je už jen to poslední, co odlišuje vládu socanů od soudruhů z KSČ(m). Je to pro ně sice nekonečná otrava, ale musí vytvářet alespoň zdání jakési demokracie. Proto veškerá činnost ČSSD je podřízena momentálním náladám obyvatelstva, vyplývajícím z výsledků agentury STEM a vede se pernamentní předvolební boj. Boj, kde je dovoleno absolutně vše, boj, pro který není čas na žádnou jinou práci, či snad dokonce nějaký koncepční konstruktivní přístup k opravovému řešení problémů společnosti. Boj, kde se jako nekonečná mantra opakuje - vláda Mirka Topolánka škodí lidem - po vzoru mistra propagandy Goebbelse.


 

b) sociální stát je nadevše


 

Slovenský extrémní populista Fico to řekl za potlesku delegátů jasně. Sociální stát se musí budovat i kdyby to mělo vést k totálnímu bankrotu. Odírat na kůži daňové nevolníky, půjčovat si kde to půjde a vyplácet za to almužny každému, kdo mezi nálevnou, hernou s automaty a úřadem pro vyplácení dávek jednou za čas odskočí k volební urně, by vrátil tento úplatek spolku rudé růže. To je ta správná politika závisti, nenávisti a korupce dle hesla “Čím hůře – tím lépe!”, která tvoří páteř programu ČSSD a je ostudou naší společnosti, že jí to stačí k dobrému živobytí a opět s tím má nakročeno k dalšímu “epochálnímu” vítězství.

 

c) Jiří Paroubek je veliký


 

Vše bylo podřízeno blahosklonnému úsměvu “demokratického” diktátora a jeho představám o ideálu, dosaženém pomocí rad amerických volebních manažerů, kteří dokonce oblekli partu hostesek do oranžových triček s nápisem “Socdem is sexy”. Ještě měl big boss přijet na pódium supertruckem a bylo to celé. Snad jen ta volba povinné místopředsekdyně mu malinko sebrala dobrou náladu. Jediné zrnečko písku a dobře podmazané soukolí se málem zadřelo. Však nic, předseda vybere sám a lépe a zase se bude radostněji bojovat za sociální spravedlnost. Hurá!


 

Nevím jak dlouho ještě udrží levicoví dluhoví čarodějové zdání o zdrojích, které jsou. Nevím jak dlouho ještě bude trvat, než socialistický státní dirigismus zničí poslední zrnka svodoby a volného trhu. Nevím jak dlouho ještě budeme muset poslouchat populistické lži novodobých Marxů, Leninů a Stalinů v sociálně demokratickém hávu. Nevím kolik času zbývá do totálního kolapsu nenasytné globální společnosti omámené Obamem, Merkelovou, Sarkozym, sociálními dávkami, šrotovným a tezemi o dluzích, co se neplatí. Jen doufám, že to bude dříve než se Paroubek stane presidentem ČR, Ráth premiérem, Sobotka opět ministrem financí, Škromach ministrem sociálních věcí a Zaorálek ministrem zahraničí.


 

Další prognóza by totiž byla ještě horší než špatná. Bůh s námi!

 

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz

 

Nadpis redakčně upraven