Jirka to má těžké. Tak moc se těšil, že bude dál sedět v premiérském křesle a ono mu to nakonec nevyšlo. Pokud se mu něco nedaří, tak za to vždy může někdo jiný, nejlépe ODS, která může i za to, že na dřevorubce v Kanadě spadne sekvoj.

Paroubkův dvouletý atak na svrhnutí vlády byl a je neúčinný a bude neúčinný s pravděpodobností hraničící s jistotou až do konce volebního období. Dost možná i po dalších volbách. Je zcela jasné, že média se zaměřují na působení vlády a opozice je až na druhém místě. Pro předsedu ČSSD není tajemstvím, že pokud o někom média přestanou hovořit, je z něj de facto politická mrtvola.

Média od začátku roku ovládlo naše předsednictví EU. Mirek Topolánek coby předseda rady EU pomalu nestíhá jedno setkání za druhým, tu mluví s Putinem několik hodin, tu mu volá Obama, do toho ještě setkání s představiteli EU, hasit plynovou krizi, hasit průšvih s Entropou...

Média jsou zkrátka plná Topolánka, ať chtějí nebo nechtějí. Jiří Paroubek začíná propadat panice a chrlí jedno tiskové prohlášení za druhým. Oproti loňskému lednu jich ČSSD zplodilo dvojnásobek, téměř dvě denně a polovina pochází přímo od epochálního vítěze krajských voleb.

I kdyby Lidový dům vydal deset tiskových prohlášení denně, i kdyby se veškeré jeho osazenstvo na hlavu stavělo a ušima odstrkovalo, stejně budou v nejlepším případě na druhé koleji. Socialistům jakoby nedocházelo, že čím víc budou média zahlcovat svými prohlášeními, tím víc budou směšní. Pomalu čekám, kdy Jiří Paroubek vydá tiskové prohlášení k ranní sněhové nadílce v Praze nebo k tomu, že ráno vstal.

Jiří Paroubek se cítí zhrzen. Veškerá sláva měla patřit jemu, on se měl scházet s Putinem, jemu měl volat Obama, on se měl scházet se světovými potentáty, aby pak mohl vydat dvojnásobně velké obrázkové leporelo. Jak by se mu teď hodilo, kdyby ještě nebyl znovu ženat a bulvár opět psal o jeho milence...

Paroubek se stal vlastní obětí mediální posedlosti. Nejhorším trestem pro Paroubka je, pokud o něm nikdo nepíše a nezve jej do televize, i když dnes dostal příležitost v Partii. Šéf socialistů je tak závislý na mediálním zájmu, že nezájem pro něj znamená konec. Kéž by to médiím vydrželo podstatně déle než jen po dobu našeho předsednictví EU.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz