Pravda je však, bohužel jako vždy, velmi prostá. Lidé si mermomocí chtějí užívat více prebend než jsou schopni vlastními silami vytvořit a světoví vládní panáci je v této cestě do pekel beze studu podporují jen proto, aby si udrželi svoje teplá místečka i v příštích volbách. Dohromady jsme takto vytvořili jednu velkou globální Potěmkinovu vesnici a čas pomalu trhá oponou.


 

I na našem malém českém dvorku, můžeme sledovat několik učebnicových příkladů.


 

Poplatky ve zdravotnictví


 

Jedním z nejméně populárních lidí v této zemi je ministr Julínek. Člověk, který konečně našel odvahu, po několika letech totálního marasmu, klientelistického experimentování a bezkoncepčního zadlužování, rozetnout gordický uzel zdravotnictví. Byl však dokonale převálcován velkou hubou MUDr. Davida Rátha. Miliónkrát opakovaná mantra “nelidských poplatků” udělala z reformního ministra krvelačnou bestii a z bezpáteřního populistického křiklouna zachránce všeho lidu.


 

Omotýlkovaný bývalý zastánce dokonce větších poplatků se veze na vlně demagogických lží a polopravd, věříce, že inteligentní člověk si pamatuje maximálně cenu lahváče v nejbližším supermarketu. Já však věřím, že se najdou jedinci, kteří si vzpomenou na Ráthův recept záchrany krachujících zdravotních pojišťoven. Prostě se tam nasypou nějaké miliardy ze státního rozpočtu a je vymalováno. Socialistický recept na všechno.


 

Dnes mají ty samé pojišťovny peněz dosti i bez dojení státní pokladny. V době globální krize ! Poplatky prostě fungují. V čekárnách lékařů ubylo simulantů, kteří doma hromadili zásoby předepsaných paralenů, zvyšuje se počet náročných a drahých operací, nemocnice se vybavují stále lepšími přístroji. Jenomže mozková kapacita některých pacientů nestačí na pochopení základní formule – třicet kaček z nich MUDr. Ráth vytáhne oklikou. A to dokonce několikrát. Do peněženky u lékaře sice sahat nebude muset, ale ...


 

A tak se staly regulační poplatky logem oranžových a rudých “ochránců sociálně slabých” v jejich cestě k vládním korytům. Když jsem včera na ČT24 viděl promlouvat na toto téma k poslanecké sněmovně soudruha přítele Škromacha, nevěřil jsem vlastním očím a uším. Tento člověk, který by stěží se svým projevem a argumentací uspěl na schůzi chovanců uzavřeného oddělení psychiatrické léčebny, bude zřejmě za dva roky opět ministrem vlády ČR. Bože ochraňuj tuto zemi !


 

Vůbec se nedivím “černé” eminenci naší politiky Kalouskovi a jeho gestu se vztyčeným prostředníkem. Vyfakoval bych ty mocichtivé hlupáky všechny.


 

Odbory a miliardy prodělávající ČSD

 

Kde vůbec berou odboráři tu drzost, že chtějí určovat svým zaměstnavatelům, kolik komu a co budou platit ? Pokud se jim nelíbí výše částky, která jim každý měsíc putuje na konto, ať si založí vlastní firmu a tam po komunisticku rozdávají každému dle jeho potřeb. Jak dlouho bude fungovat společnost, kde každý dostane to, co si vyřve na schůzích ROH ?


 

Nenechme se vysmát, je to sorta lidí, kteří by to toho nikdy nešli. Maximálně nějaká poradenská firma navázaná na zdroj korupčních peněz. Riskovat vlastní existenci a pověst je mimo jejich omezený obzor. Vyhovují jim teplá místečka se státní zárukou. Však on to někdo zaplatí. Odkud ? Přece je tolik daňových poplatníků, kteří se musí dnes a denně lopotit na vytváření hodnot, že nebude na škodu je malinko přidusit. Klidně ať chcípnou, hlavně že v odborářských palácích bude veselo.


 

Ještě bych pochopil snahy odborů na zlepšení podmínek pracujících, pokud by ČSD miliardy vydělávaly. V čase, kdy je potřeba tomuto molochu každý rok přispět obrovskou sumou z peněz nás všech, aby nezkrachoval, hraničí jejich vyhrožování s nepříčetností. Hlavně když je na bilboardové zbytečné kampaně, sponzoring a další aktivity, přinášející pár “drobných” spřáteleným podnikavcům.


 

Vzpomínám na presidenta Reagana. Zřejmě našel jediný dobrý recept jak na tyto systémové pijavice. S prominutím se před nimi nepokálet. Oni poté vychladnou. Mají totiž jen velké řeči a hlavně velký strach. Strach o křesla ve svých milovaných luxusních kancelářích.


 

Sečteno a podtrženo


 

Jen dva malé příklady velkého socialistického tunelu. Jen dva malé příklady černé díry na peníze. Jen dva malé příklady, jak se nechá tzv. “obyčejný člověk” opít sockomunistickým demagogickým rohlíkem. Jen dva malé příklady toho, jak levicoví populisté pod pláštíkem ochrany “sociální rovnosti všeho lidu” budují svoje soukromé bohatství. Nebo si opravdu někdo myslí, že to Ráth, Škromach, Štěch, Pomajbík a podobní dělají pro smutné oči hladových dětí z chudých rodin ? Že by tak stejně rozdávali ze svého ?


 

Pochopíme někdy konečně, že tato společnost opravdu musí přestat se životem na dluh ? Pochopí někdy i levicový volič, že peníze nevznikají při kopulaci volebních slibů s velkohubými prohlášeními o zdrojích, které jsou ? Budeme muset být svědky celosvětového bankrotu, aby to bylo všem jasné ? Je k tomu docela solidně našlápnuto a nezachrání to ani Santa Klaus, ani Děda Mráz a už vůbec ne Ježíšek.


 

Krásné vánoce přátelé !