Nechci označením tragikomedie nijak znehodnocovat pana režiséra (Moravce), jelikož jeho postava v tomto spektáklu byla opravdu kolosální. Šlo spíše o obsazení herecké. Stalo se to, co jsem očekávala. Hra se zvrhla v představení o dvou hercích, respektive jednoho herce, který se tak vžil do své role, že mluvil i místo druhých. Do vedlejších rolí byli obsazeni za Stranu Zelených pan Čejka a za Komunistickou stranu pan Vondrášek. Tito dva pánové se slova ujímali spíše sporadicky, a pokud nám měli co říci, bylo to spíše úsměvné. Pan Vondrášek na dotaz, jaké by byly jeho priority na postu hejtmana, odpověděl, že všechny. V KSČM se holt, jak vidíme, za ty roky nic nezměnilo, a tak jde tento politik do voleb s heslem: „Slíbíme Vám všechno i to, že oživíme Lenina!“ Co se týká pana Čejky, tak ten se neustále mile usmíval na své zelené maskoty v publiku a hovořil v duchu zelené etiky.

Nejvíce jsem se ale těšila, abych se přiznala, na pana poslance Ratha. Tento politický turista, bývalý člen ODS a SD-LSNS má očekávání ani v nejmenším nezklamal. Omotán oranžovou šálou vkráčel si na podium vědom své převahy (NEZÁVISLÝ výzkum STEM totiž ukázal..) a usedl na jemu připravené místo. Pan Moravec dal ihned prostor publiku, aby se kandidátu lidé ptali na to, co je zajímá. První tři dotazy, včetně toho mého, směřovaly k panu Rathovi. Tudíž jsme všichni tři byli, předtím než pan Rath na cokoliv odpověděl, obviněni, že jsme aparáčníci ODS (skoro ze stranického amoku), kteří sem za úplatu přijeli, aby se pokusili pana Ratha diskreditovat. Hned jsme byli ale ujištěni, že se nám to nepovede. Že by seděli v publiku podobně zmanipulovaní voliči ČSSD?! Na můj dotaz, proč obhajuje zrušení poplatků, když byl v roce 1996 pro jejich zavedení, odpověděl následovně: „Kde jste to vyčetla,slečno? V Listech ODS?“ Děkuji Vám, pane Rathe, za smysmluplnou odpověď!

Co se týká vystupování Davida Ratha, neřekl nám opravdu nic nového (cituji jeho slova). Byl hrubý, uštěpačný, skákal neustále do řeči a napadal zejména pana Bendla, kde jen mohl. Tento slovní projev mu ale dal nejspíš tolik zabrat, že kromě těchto výjevu, neřekl de facto nic. No, abychom panu Rathovi zase nekřivdili. Mluvilo – li se o radaru, infrastuktuře či kompetencích kraje, vždy odpovídal shodně. Řekl pár slov k tématu a na závěr nezapomněl vypíchnout, že chce ale zrušit poplatky v krajských nemocnicích. Vypadá to tedy, že krajská politika podle pana poslance stojí a padá na poplatcích ve zdravotnictví. Aneb mottem pana Ratha je nejspíš „Moji voliči mi rozumí, slyší na má populistická hesla“. Kromě toho, že jsme si tedy byli všichni v sále jisti tím, že pan Rath chce zrušit poplatky, jsem si ale potvrdila svou dřívější domněnku. Pan poslanec zopakoval svou vizi vytvoření menšinové vlády ve Středočeském kraji. A doporučil to samé udělat i ostatním krajům, kde, jak předpokládá, s přehledem ČSSD zvítězí. V tu chvíli jsem si pomyslela: Bůh s námi! Jestli budou v krajských zastupitelstvích menšinové vlády ČSSD hledající tichou podporu u malých stran (například Strana zdravého rozumu), ačkoliv i ty včera alespoň ve Středočeském kraji označily svou politiku spíše za pravicovou, bude se těmto krajským menšinovým vládám velice těžko něco tvořit, jak už to ostatně u vlád tohoto typu bývá.

Na závěr alespoň trochu odlehčení. Navrátivši se domů, chytly mne silné střevní potíže. Že by politický boj pana Ratha neznal mezí...

Napsala Adéla Jirásková pro http://www.blog.idnes.cz