Strategický plán jak získat masivní podporu předsedy ve vnitrostranických volbách ČSSD byl uskutečněn v podobě prosazení přímé volby předsedy všemi členy ČSSD. Stalo se tak v loňském roce a cílem bylo omezit moc kandidátů sjezdu.

Jiří Paroubek při poslední volbě předsedy hýřil optimismem. Byl po odstoupení Bohuslava Sobotky jediným kandidátem, a tak si sliboval a ba i veřejně projevoval přání získat při volbě devadesát procent hlasů. Do té doby se holedbal svým výsledkem při minulé volbě, když při spokojeném výrazu, který mívá kocour Garfield po sežrání tří balíčků lasagní, že takovou podporu jako on nikdo jiný nemá.

Pak nastal šok a studená sprcha v podobě pouze šedesátiprocentního výsledku. Nehodní delegáti, určitě v žoldu ODS, zkazili svému staronovému předsedovi radost, ač byli uplaceni čtyřkilovou obrázkovou biblí. Co s takovými delegáty? Vyměnit za hlas lidu, který svého předsedu miluje nade vše.

Jenže jak utíká předsedovi čas a poslanci, existuje reálná hrozba, že by ani hlas lidu nemusel být tak příznivý. Navíc přidají-li se různá extempore typu "kdo z vás to má". Připočtěme si k tomu i vzrůstající nespokojenost s agresívním a konfrontačním stylem, návštěvu ruského generála, který naší zemi vyhrožuje, prohlášení stínového ministra o smradlavých důchodcích a ejhle, předseda má problém. Jak z toho ven?

Předseda, který svá tvrzení mění snad častěji než spodní prádlo a každý den si musí hned po probuzení přečíst výsledky průzkumů veřejného mínění, aby věděl, co si má myslet, se najednou drží zpátky. Není divu. Přímou volbu prosadil dost vehementně a dal svým ovečkám velkou naději. Teď z toho nelze jen tak vycouvat. V momentě, kdy by totiž on sám přímou volbu předsedy odpískal, bylo by mu to tvrdě sečteno.

A tak musel nastoupit pobočník a štěkací pes, aby lidu oznámil tu novinu, že předsedu budou volit znovu jen delegáti. Nutno dodat určitě pečlivě vybraní delegáti. Důvod? Nikoli, že by se snad předseda strachoval, že by ho lid nezvolil, dokonce ani pomyšlení, že by lid snad nevolil správně, ale prý by mohl někdo (rozuměj tradičně zlá ODS) kandidáta před volbou zdiskreditovat a tím znemožnit jeho volbu stranickým lidem, který by byl nutně kauzou ovlivněn.

David Rath tak členům ČSSD nepřímo vzkázal, že nemohou volit předsedu, protože jim vedení (rozuměj předseda a jeho věrná squadra) nevěří. Stranický lid je podle Ratha snadno manipulovatelný a mohl by věřit falešným obviněním. Rath tak svým spolustraníkům nepřímo říká, že jsou hloupí a naivní, a proto nemohou volit svého předsedu.

Stranický lid by si z toho měl vzít ponaučení, jak o něm současné vedení smýšlí. Je-li socialistický stranický lid opravdu tak snadno manipulovatelný, pak není třeba manipulován právě svým současným vedením? Opravdu si stranický lid myslí, že za útěky poslanců jsou penězi napěchované igelitky od ODS? Opravdu si myslí, že na nikoho není činěn nátlak, nikomu není vyhrožováno a na nikoho se nesbírají materiály? To už všichni zapomněli na akci Olovo?

Buď jak buď, jisté je, že má předseda socialistů strachy stažené pozadí. Sice od něj nikdy neuslyšíte, že by lpěl na nějaké funkci, ale pokud budete pozorně sldovat jeho výraz ve tváři, prozradí vám pravý opak. Funkce jsou pro současného předsedu hnacím motorem a každá ztráta pozice ho snad až neskutečně zbrunátní.

Lpěl na funkcích už za komunistů, lpí na nich i dnes. Pro ČSSD i pro celou politickou scénu by bylo jedině dobře, pokud by došlo v Lidovém domě ke střídání stráží. ODS si sice nemůže přát v čele ČSSD nikoho jiného, protože Jiří Paroubek je zárukou dalšího vítězství ODS, ale myslím si, že i ODS by prospělo, pokud by ČSSD měla ve svém čele někoho konstruktivnějšího a méně konfrontačního. Pak by totiž ODS byla nucena začít pracovat na plné obrátky a ne jen na půl či dokonce čtvrt plynu.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz