EU cíleně zdevastovala české zemědělství

Autor: Lukáš Kovanda | Publikováno: 29.5.2004 | Rubrika: Rozhovor
Železný

Rozhovor s Vladimírem Železným, lídrem eurokandidátky hnutí Nezávislí

Co se stane, když vaše hnutí překročí ve volbách do Evropského parlamentu (EP) pětiprocentní „rubikon“?
To je magická hranice. Bude to velmi zřetelný signál pro naši politickou scénu. Signál znepokojivý, protože přicházíme trochu jako mimozemšťané, jako Marťani. Ale jsme poučení Marťani, velmi zřetelně vnímáme frustraci lidí z donekonečna zacykleného politického establishmentu, který již začíná unavovat. Osobně trávím tři až čtyři dny týdně na Znojemsku, i v té poslední vesnici, a při rozhovorech s voliči intuitivně cítím, že je tu prázdná nika.

Nejsou pro vás volby do EP pouze takovým lakmusovým papírkem, který má pomoci zjistit, zda tu niku, to prázdné místo na politickém trhu, lze zaplnit? Nesměřují vaše cíle a zájmy spíše do Česka než do Evropy?
To by byl nákladný a náročný lakmusový test. My bereme volby do EP smrtelně vážně, máme totiž pocit, že zde bylo našimi přístupovými dohodami, tak jak jsme je podepsali, zaděláno na velký malér do budoucna. Chceme tento malér zmírňovat.

Vy nejste členem Nezávislých. Hodláte se přesto nějak podílet na vnitřní politice tohoto uskupení?
Nesporně hodlám svými zkušenostmi nebo úvahami participovat na tvorbě hnutí. Myslím, že je to moje povinnost. Povinnost senátora, který byl za toto hnutí zvolen.

Co říkáte na to, že pan Horák (bývalý předseda Nezávislých) nechce pana Zwyrteka (současný předseda Nezávislých – od listopadu 2003) pustit na webové stránky hnutí, že mu zamezuje v přístupu k nim. Značí to na rozštěp v hnutí?
To jsou drobné tahanice, které nastupují vždy, když po dlouhém období pod jedním vedením přichází vedení jiné, nové a dynamické. Staré vedení pak činí takové drobné pošetilé kroky, aby to převzetí moci bylo zpomaleno nebo zkomplikováno. Nevidím v tom zásadní problém. Myslím, že se ta věc vyřeší velmi rychle.

Na březnovém sněmu došlo ke změnám ve vnitřním řádu hnutí, k zpřísňování jednotlivých aspektů chodu tohoto uskupení. Nestává se z hnutí postupně standardní politická strana?
Myslím si, že ještě ne. Jsme stále jakýmsi hybridem. Je jasné, že jako účastníci voleb do EP nemůžeme fungovat na zcela volných, nahodilých principech. Nicméně se domnívám, že znamením hnutí má být jisté rozvolnění stranické disciplíny, nikoliv volná struktura.

Není pro Vás hnutí Nezávislých pouze jakousi servisní organizací, jež Vám dává možnost kandidatury bez vsupu do politické strany či pracného shánění podpisů na kandidátku?
Ne, to věru není servisní organizace. Je to jasně definovaná společnost lidí v podobě hnutí, která má jasné zásady a jasný program. Jde o celostátní strukturu, která má dva základní cíle. Prvním je mnohem preciznější reflexe potřeb měst a obcí, jelikož základem demokracie – a na to dnes při tvorbě centralizovaného státu s přebujelou byrokracií čítající na 487 000 úředníků poněkud zapomínáme – je právě obec. Druhým a stejně významným posláním tohoto hnutí je uvedení nových, svěžích a kreativních tváří do politiky, jelikož tato země zmírá nedostatkem politické kreativity.

Souhlasíte s programem Nezávislých do posledního slova?
Ano, souhlasím s tím, co bylo dnes odprezentováno. (Tisková konference Nezávislých, 20. dubna 2004.)

Prezentovaný program však navazuje na předchozí program a pan Zwyrtek prohlásil, že například otázka podpory progresivního zdanění či plošných sociálních dávek zůstává beze změn. Jste Vy osobně pro progresivní zdanění?
Já nejsem pro progresivní zdanění.

A co plošné sociální dávky?
Ty mi vadí podstatně méně než progresivní zdanění, jelikož plošné vyplácení dávek vyjde levněji než diferenciace, komu dávky přiřknout a komu ne, při neplošném vyplácení.

Co si myslíte o ODS? Budete zřejmě vnímán spíše jako politik pravice než levice...
...my nechceme být v této fázi ani politiky pravice, ani levice. Kdybychom chtěli být, tak konvertujeme to hnutí na stranu a třeba řekneme, že jsme pravý střed. Pravice, levice, střed – to jsou pomíjivé výrazy, které lze u nás aplikovat už pouze teoreticky. Chceme spíše řešit konkrétní problémy přebujelého státu či deficitu demokracie na úrovni obce. Budeme také proto například požadovat transformaci Senátu tak, aby přímo reprezentoval regiony. Hovořím z vlastní zkušenosti: bez jakékoliv stranické příslušnosti jsem jako mimozemšťan přistál na Znojemsku, v mimořádně obtížném a rozporném regionu, kde jih preferuje komunisty, zatímco sever křesťanské demokraty. Velmi komplikované pole. Přesto tam přistál člověk se jménem Železný a dokázal přesvědčit, kdo má reprezentovat v Senátu tento region.

Nesouvisí to více s něčím jiným? Máte velmi výlučnou mediální politiku. Každá strana musí vždy investovat čas a peníze do zviditelňování svých funkcionářů, Vy jste byl vidět mnoho let ve svém televizním pořadu a pro mnohé jste jedním ze symbolů devadesátých let společně s Havlem, Klausem a Zemanem. Nepomohlo Vám ve volbách spíše toto?
Samozřejmě, že můžete říct: vystupoval jste každou sobotu v televizi, měl jste svých 26 minut. Teď mi ale, prosím, velmi upřímně odpovězte na otázku: který politik v Česku, jehož byste posadil živě, zdůrazňuji živě, a samotného, bez moderátora, jenž je úžasnou pomocí a berličkou, by dokázal v této one-man-show odpovídat srozumitelně na dotazy diváků?

Není to ale spíše práce novináře? Není v tom Vaše výhoda znalosti novinářské praxe? Právě novinář často překládá věci, které řekli politici tak, aby tomu rozuměli „normální“ lidé.
Nesporně, ale, prosím, uznejte jedno: že v tom překladu jsem se nikdy nedopouštěl minimálně jednoho – vulgarizace. Ano, zjednodušování ano, ale to musí umět i politik. Politik musí umět rozlišit své auditorium, musí vědět, zda mluví před stranickými souputníky, na odborném semináři politologů nebo k zoufalým lidem z malé obce někde na Znojemsku. Nemůže mluvit stále stejným jazykem. Nebude mu ani nikdo věřit, nebude-li mu rozumět.

Chci se zeptat, pane senátore, nebo pane galeristo, nebo pane vinaři, nebo pane filantrope, čím se cítíte víc?
Cítím se občanem této země, který nerezignuje na povinnost a schopnost hovořit do věcí veřejných, a současně osobností, která, aniž je to příliš vidět, koná věci, jež jsou od srdce a jimiž se člověk nemá příliš chlubit.

Podle paní Bobošíkové bude její případná aktivita v EP spočívat nikoliv v tom, že by vstoupila do nějaké frakce, ale spíše v soustředění se na práci ve výborech, na práci pro ČR. Budete mít podobný přístup?
V zásadě ano. My ovšem samozřejmě do nějaké frakce vstoupíme. Otázka je, jakou si zvolíme a zda budeme vůbec schopni koordinovat, jestli ta frakce bude jedna nebo jich bude více. To zatím nevím. Musíme počkat po volbách, co se s tím tělesem – EP – stane z hlediska těch frakcí, kam se hne či posune, co s ním udělá nástup poslanců z deseti nových zemí. To dnes nikdo neumí spočítat.

Jaký je Váš názor na práci europoslance. Pan Bureš mi asi před rokem a půl předal vizitku „Kandidát na prezidenta“ a také řekl, že ČR nepotřebuje v EU dvacet čtyři poslanců, ale spíše čtyři sta oddaných úředníků.
Já nesouhlasím. Zapomíná se na neuvěřitelné pravomoci, které europoslanec má. Na pravomoci vůči komisariátu, na pravomoci vůči daleko většímu počtu úředníků, než je oněch čtyři sta. Kromě zemědělské politiky, kterou přímo řídí Rada, spadají do působnosti europoslance všechny další důležité unijní položky: strukturální fondy, kohezní fond, pomocné grantové fondy a další. Europoslanec má kontrolu nad těmito finančními toky a může rozhodnout, jelikož má to nejcennější – informaci, kde ty peníze leží – zda ty prostředky půjdou zatraceně zas do toho Portugalska nebo do Lille a podobně. Lille je mimochodem město, které má na jednoho obyvatele svého regionu nejvíce prostředků z EU. Já jsem v Lille byl a studoval tamní postupy, což je mimořádně zajímavé. Kdyby mi někdo v ČR přinesl projekt, který v Lille bez problémů nasál a vyluxoval peníze z Bruselu, domníval bych se, že takto ujetý projekt nemá šanci. Přesto v Lille dokázali ty peníze vyluxovat...

Možná bude právě toto jednou z nových politik...
Možná ano, čím bláznivější nebo „kreativnější“ nápad, tím snáze získatelné peníze. (smích)

Takže...
...takže úkolem europoslance tedy je sledovat, kontrolovat, zajišťovat a křičet, proč ty peníze nejdou do ČR, ale jinam. Musí rovněž sledovat rozvoj nových evropských institucí, neboť umístění libovolné instituce EU znamená nebývalý rozkvět daného regionu. Například v Bruggách sídlí manažerská univerzita EU. Pokud by český europoslanec vyhrál tradičně tvrdý souboj o umístění nějaké podobné univerzity třeba na Znojemsko, bude to znamenat rozvoj infrastruktury regionu, jelikož euroúředník je zvyklý jezdit na dobrých silnicích. Protože euroúředník rád pije dobrou vodu, postaví se v okolí čističky a nakonec ještě vznikne rychlodráha letiště Schwechat–Znojmo. Určitě nebude problém to vše profinancovat.

Myslíte, že vládní kampaň ke vstupu do EU byla košér?
Říkám Vám otevřeně, byla hodně treife. Použil jste slovo košér a ja použiji slovo treife. Treife znamená nečistý. Ta kampaň zamlčela řadu věcí. Například se vykřikovalo, že po dobu sedmi let od vstupu u nás „cizinec“ nebude moci kupovat půdu. Ale stačí, aby se dotyčný pouze přihlásil k trvalému pobytu, a bude moci.

Právě jsem byl na projednávání zákona o Europolu v Senátu a pouze jediný senátor...
...určitě to byl pan Kubera...

...se dovolil zeptat pana Grosse, kdo bude Europol vůbec kontrolovat. Pan ministr vnitra řekl něco, na co jen tak nezapomenu, že to prý bude Evropský soudní dvůr, ale že si není jistý, protože tu informaci nemá. Nestává se z toho rituál, že Bruselu vše odkýveme bez znalosti věci?
Ano, to je první problém, přijímáme normy, které bychom s ohledem na civilizovanou Evropu neměli přijímat. Mnohem závažnějším problémem je ale fakt, že vládní garnitura na každou takovou normu naváže neuvěřitelný počet neharmonizačních opatření. Proč neharmonizujeme jen to, co opravdu musíme? A vůbec, přijímat něco pod pohrůžkou pokut jen proto, že to EU k určitému datu vyžaduje – to je normální vydírání! (vzrušeně) Náš vstup do EU nejenom, že byl obdařen obelhanou kampaní, ale navíc byl využit k vydírání některých vnitropolitických kruhů, jež vůbec nesouvisejí s naším vstupem. To je základní problém.

A co říkáte na zemědělskou politiku EU? Například na to, že každý velkostatek, každý zemědělský podnik musí odesílat měsíční zprávy o stavu zásob do Bruselu. Třeba prasata…
...ano, číslovaná prasata...

...prezident Klaus prohlásil, že to se nemuselo posílat ani do Moskvy…
To je jenom nejmenší, takový úsměvný problém, ačkoliv to výkaznictví je jistě nekonečné a zatěžující. Za mnohem závažnější problém považuji devastaci českého zemědělství, které bylo naším posledním konkurenceschopným oborem. EU se nikdy příliš nezajímala o naše strojírenství nebo dokonce o elektronický průmysl, to nebyly konkurenceschopné obory. Proč nás EU nepřijala již v roce 1996, kdy jsme byli na úrovni, na které jsou dnes některé nově přijaté země? Protože bylo zapotřebí učinit odklad a působit mnoha faktory na dramatický pokles konkurenceschopnosti našeho zemědělství. Dramatický byl zejména tlak, který EU připravila.

Domníváte se, že to byla náhoda, nebo to mohlo být cílené?
Byla to mimořádně cílená politika. První šok, který jsme uštědřili západní Evropě po pádu opony, bylo naše zemědělství. Ačkoliv bylo komunisty v šedesátých letech hrubě zmasakrováno združstevněním a znárodněním, došlo k historickému paradoxu: začaly vznikat velkofarmy amerického typu z hlediska rozsahu a později i z hlediska efektivity. Tunu pšenice dokázaly vyrobit za 180 korun. Neuvěřitelné. Mohli jsme se vysmívat Rakousku s jeho malými a úzkými políčky, s jeho dědickým právem prvorozeného syna. Naše zemědělství bylo superkonkurenceschopným oborem. Když pak po revoluci přijeli rakouští sedláci, ano, viděli bordel a nepořádek podél cest, ale když přijeli na ten statek, na tu farmu, spadla jim čelist. Naše cukrovarnictví bylo číslo jedna na světě a podívejte se na přístupové smlouvy – kvótní politika EU nejvíce zmasakrovala… cukrovarnictví. To dostalo největší ťafku. Na druhém místě pak vinařství.

Myslíte si tedy, že...
To byla cílená politika proti konkurenci, to byla politika, kterou jsme neprohlédli! (velmi vzrušeně) Hlupácky jsme také přijali čtvrtinové dotace, takže na Znojemsku na hranicích máte třeba kopec z jedné strany český, z druhé strany rakouský. Ten kopec má v překladu i stejné jméno. Na jedné straně pracuje český vinař, na druhé vinař rakouský. Mávají na sebe, každé ráno se pozdraví „Grüss Gott!“ Rakušan přitom dostane dotaci od EU v plné výši, zatímco Čech pouze 25 procent z této sumy. Zkuste v takové situaci obstát konkurenčně! K nám pak dovážíme levné rakouské mošty, které jsou neuvěřitelně předotované a český vinař si musí stále odříkat. To je absurdita! To je nemrav nemravný! A do této situace bylo uvedeno celé naše zemědělství. Ale největší svinstvo je ještě něco jiného: původně měla tato opatření platit pouze do roku 2006, jenže pět měsíců před podpisem přístupových smluv najednou seděl proti Teličkovi (tehdy hlavní vyjednávač ČR pro vstup do EU, dnes eurokomisař) nějaký usmívající se chlápek z Bruselu, jenž mu řekl: my jsme si to rozmysleli, bude to platit do roku 2012.

Takže se také domníváte, že si náš eurokomisař své místo sám předobjednal svojí pasivitou?
Předobjednal si jej v negociacích!

Problémem je, že vyjednávači měli při misi průměrný plat kolem 2500 eur a přitom viděli, že úředníci v EP či eurokomisaři mají třeba až 8000 eur měsíčně. Dovodili si, že pokud nebudou příliš „zlobit“, může je čekat nejen finančně velmi krásná kariéra. Není to také důvod, proč přístupové podmínky vypadají tak, jak vypadají?
Nesporně. Nesporně je tam rozsáhlý okruh úředníků, kteří si v přístupových jednáních vyjednali velmi zajímavou budoucí kariéru, velmi zajímavý budoucí život. Například jenom legislativa EU týkající se vinařství čítá 7500 stran, teď to studuji. Sedm tisíc stran se zabývá tímto nepatrným segmentem! Tím se muselo živit opravdu velmi dobře mnoho a mnoho euroúředníků – pouze tímto zanedbatelným segmentem!

Změňme na závěr téma, něco oddechového: Vy máte ohromující sbírku českého umění dvacátého století…
...já jsem založil ohromující sbírku, říkejme tomu raději tak, nechci se k vlastnickým vztahům nyní vyjadřovat...

...dobrá, Vy jste založil tuto sbírku, ale rozhodl jste se ji ukončit rokem 1970. Proč?
S výjimkou několika málo jmen, s výjimkou Karla Nepraše, mladého ducha Bédi Dlouhého či Adrieny Šimotové a dalších, byl ten rok zlomový. Ukázalo se, že je normalizace schopná zastavit ten výbuch kreativity šedesátých let. Zmínění autoři měli silnou vnitřní rezistenci, odolali tlakům a protáhli svoji kreativitu i do další dekády. Sedmdesátá léta byla nejhorší. V osmdesátých letech došlo k určitému nadechnutí, po nástupu Gorbačova už bylo jasné, že to praskne, byť asi nejdříve někde jinde a ne u nás. Přesto již osmdesátá léta nebyla v tomto směru tak zlomová.

Vyšlo v Portálu 3/2004

4468 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Čtěte také

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupujeZe zápisníku demonstrantaO co jde v případu Koněv? Veřejná služba? Ne, propaganda!

euPortal.cz

To je fakt padlé na hlavu, k čemu vede zvrácená genderová teorie. V anglickém východním Sussexu přikázali dívkám chodit do školy v kalhotáchPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlast

Eurabia.cz

Bičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Nepříjemný moment pro Babiše. Rok starý dopis. Jak se zachová?Hovado, kokoti! Milion chvilek jde do zbraně. Něco se chystá. Chvilkaři mají pro Zemana různá přání
Anketa
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění