S blížícími se volbami jsme se opět dočkali Havlovy rady, koho že to máme volit. Každého jen ne ODS. Václav Havel trpí záští vůči této straně již od jejího vzniku, jako by si nedokázal připustit, že idea nepolitické politiky je slepá kolej a časem dávno zašlá myšlenka.

Ono ani tak nešlo vysloveně o politiku jako o to, že ve vedení státu se nacházela prostřednictvím Občanského fóra velká řádka Havlových kamarádů, jejichž jediným uměním bylo právě přátelství s Havlem. Poté, co bylo OF nahrazeno vzniklou ODS, přišli Havlovi kamarádi o značnou část svého vlivu. Václav Havel se s tím dodnes nesmířil.

Zhruba od roku 1995 už Havel pro mne nebyl tou osobou a morální autoritou, které jsem zpočátku věřil takřka každé slovo. Jeho aureola bojovníka proti totalitě vzala za své. Zcela určitě na to mělo vliv nepostavení komunistů mimo zákon, ač si to drtivá část veřejnosti přála. Díky počtu prodělaných operací, se z Havla stal starý nemocný muž, který čím dál častěji dával průchod své zášti a zatrpklosti.

Jeho Rudolfínský projev, kterým de facto odstřelil vládu byl logickým vyústěním jeho dlouhodobé frustrace, že se už vše neřídí jen jeho názorem. Jím jmenovaná nepolitická Tošovského vláda složená z jím oblíbených politiků a kamarádů pak ukázala, že Havel není nadstranickým prezidentem, za kterého se vždy vydával.

Další ztráta morálního kreditu následovala v podobě svatby necelý rok po smrti jeho ženy Olgy, přičemž bylo všeobecně známo, že s Dagmar Veškrnovou chodil Havel již pár let před smrtí paní Olgy. Nevěru by mu téměř každý odpustil, není to v dnešní době nic neobvyklého, ale projevená neúcta k ženě, která po jeho boku vydržela a trpěla celá léta totality, ta se odpustit nedá.

Korunu tomu nasadil Havlův postoj v době ničivých povodní. Za těchto okolností by každý člověk chápal použití letadla vládní letky k okamžitému návratu, popřípadě by mu určitě portugalští představitelé při této živelné pohromě vyšli vstříc a zapůjčili vlastní letadlo. Ale Havel ještě dva dny počkal a vrátil se až třetí den s křížkem po funuse.

Václav Havel sliboval při inauguraci v roce 1989, že bude prezidentem do prvních svobodných voleb. Nakonec s přestávkou vydržel v úřadě přes 13 let. Po celou dobu se jeho zášť vůči Václavu Klausovi stupňovala. Nevím, čím mu Václav Klaus ublížil a ani nehodlám hodnotit, zda si to Klaus zasloužil, nicméně velký státník by si takovou nechuť na veřejnosti dovolit neměl.

Pokud Václav Havel kdy někoho podpořil či naopak vyzval k nevolení určitého subjektu, jako by to bylo znamením pro voliče, že mají udělat pravý opak. Podpořil ODA, odebrala se do věčných lovišť. Podpořil 4koalici, rozpadla se. Podpořil US-DEU, bídně a v křečích zanikla. Podpořil Švejnara, byl poražen. Nyní Havel podporuje Zelené a vyzývá k nevolení ODS. Pravděpodobný vývoj je nasnadě.

Václav Havel, muž, který je hlavním viníkem nevyrovnání se s komunisty, by se měl přestat plést do politiky, které vůbec nerozumí a raději psát své absurdní hry, vyhledávanými jen hrstkou lidí. Měl by pochopit, že jeho čas, stejně jako čas jeho kamarádů z disentu, dávno skončil. Pro osobu Václava Havla je heslo "pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" klamavým. U Havla totiž zvítězil kamarádšoft a zášť.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz