V Evropě je třetina energie vyrobená právě z jádra. V tomto týdnu oznámila Itálie ústy svého premiéra návrat k jaderné energii. Po Černobylské tragedii byly v Itálii uzavřeny čtyři jaderné elektrárny a výsledkem je, že Itálie je nucena energii draze nakupovat v zahraničí.

Totéž platí i pro sousední Rakousko. I tam byl referendem prosazen zákaz jádra a Rakousko je nuceno energii nakupovat za hranicemi, protože ostatní zdroje energie nestačí pokrýt poptávku. Naši Shrekové by nejraději prosadili totéž.

Přechod na plyn, jak je v plánu ministra Bursíka, by znamenal pro životní prostředí velkou zátěž. Podle Bursíka by se měly snížit emise o 40% do roku 2020. Dosáhnout toho chce výstavbou 36 plynových elektráren.

Nejen, že tento projekt je finančně náročný a zcela jistě řádově překročí Bursíkovo číslo 2000 korun za ušetřenou tunu emisí, ale zároveň by naši zem učinil energeticky závislou na ruském Gazpromu, který k nám zemní plyn dodává.

V roce 2004 při 31% energie vyrobené v jaderných elektrárnách byly emise CO2 necelých 8 miliard tun. Pokud by se v Evropě uzavřely všechny jaderné elektrárny, pak by v roce 2030 tyto emise byly na 15 miliardách tun, přičemž více než 8.5 miliardy tun emisí by byly vyprodukovány v plynových elektrárnách.

Evropa má v plánu začít stavět 11 nových jaderných reaktorů. Italský premiér Berlusconi slibuje do konce volebního období začít s výstavbou několika jaderných elektráren. Ministr Bursík chce pravděpodobně učinit naši zem závislou na dodávkách energie ze zahraničí.

Už dnes je jisté, že stát bude potřebovat další jadernou elektrárnu. Jednak to pomůže snížit emise a druhak celosvětová poptávka po energii stále stoupá. V roce 2050 by už měly existovat jaderné elektrárny schopné využívat vyhořelé jaderné palivo.

Neměl by nám ujet vlak. V případě, že se zakonzervuje současný počet reaktorů, či dokonce utlumí, bude to znamenat úbytek odborníků a specializovaných stavbařů, kteří snadno najdou práci tam, kde se jaderky budovat budou.

Navíc okolní státy budou vyrábět energii čistší a lacinější. Nám by pak zbyl Černý Petr, protože emise by se nesnižovaly, naopak by stoupaly a my bychom v konečném důsledku museli energii nakupovat. Je snad Martin Bursík zaplacným agentem ruského Gazpromu, který si chce zvýšit zisky? Opravdu chce ministr Bursík učinit náš stát energeticky a potažmo ekonomicky závislým na ruském kohoutu s plynem?

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz