K výstřelu z „Aurory“ se Tlustý rozhodnul k dnešnímu poledni v Otázkách Václava Moravce. Mimochodem ten byl jeho útokem docela překvapen. Nebyl si jist, zda si Topolánkův rebel opět jen tak nehraje na vojáčky, třeba kvůli udržení vlastní mediální pozornosti.

 

Tlustého rozechvělá, ale rozhodná slova „Mám toho dost!“ jemu i nám u TV obrazovek však byla jasnou odpovědí, že tentokrát Toplánkův rebel sáhl po ostrých nábojích a myslí to smrtelně vážně.

A čehože to má Tlustý už dost?

Údajně nebo de iure se už dál nemůže dívat na to, jak premiér zdvihá svůj nechvalný prostředníček všem občanům. Tím, že si dovolil odjet na soukromo-služební cestu za Berlusconim do Itálie.

Nutno ale podotknout, že tato miniaféra (a je otázka, zda to vůbec lze aférou nazývat) nijak zvlášť nevybočuje z našeho politického folklóru. Důkazem je fakt, že to nevzrušuje dokonce ani Paroubkovy hochy, jak vzápětí potvrdil ve studiu sám Milan Urban.

Tlustý proto pohotově přihazuje na stůl svůj hlavní trumf: Církevní restituce. Prý vydrží hodně, ale jsou jisté meze a Bůh to vše vidí a on se jej bojí. Uznávám, že vytáhnout Boha proti šéfovi Křesťanských demokratů a jeho hlavnímu soupeři na postu ministra financí by mohl být docela dobrý tah. Kdyby ovšem z úst Vlastimila Tlustého nezněl tolik komicky.

Tlustý ve svém útoku pokračuje. Střídavě útočí na ministerstvo financí, střídavě přímo na premiéra – v Tlustého očích i ústech zrádce celé ODS.

A jaké jsou faktické důvody Tlustého zoufalého boje?

Samozřejmě ne na to, že Topolánek má tu a tam problém se svými zahraničními cestami, se už nemůže Vlastimil Tlustý dívat. To, na co se nemůže už dál dívat, je jeho vlastní ujíždějící politický vlak. A nesestřelí –li Topolánka nyní, ujede mu nadobro a on se svého životního cíle - kýženého ministerského postu nikdy nedočká. Nezbývá mu proto, než hrát vabank. Buď anebo.

Jestli to bude Tlustého Waterloo nebo bitva vítězná, není dopředu úplně jasné. Uvidíme, co a hlavně koho ještě pan poslanec vytáhne na pomoc k svatému boji o svou politickou budoucnost. Troufám si ale hádat, že je to spíše jeho labutí píseň nebo lépe řečeno zoufalé kamikaze, které jej bude stát jeho politický krk. Mirek Topolánek je pro něj přece jen silné sousto. Navíc je to velmi zkušený válečný harcovník, který již vyhrál mnohem těžší bitvy a myslím, že ve zdraví přežije i tuto rebélii. Na rozdíl od Vlastimila Tlustého. Ten tímto svým zoufalým činem zřejmě ukončí svou zajímavou a dlouhou politickou kariéru nadobro. Nebude první ani poslední.

Napsal Georgis Fasulis pro http://www.blog.idnes.cz