Stalo se módou svolávat demonstrace před Úřad vlády. Nevím, zda jde o demonstrace povolené, ale rozhodně místo jejich konání je krajně nevhodné. Letná je pro tramvajový provoz uzavřena a všechny linky jsou nuceny Letnou objíždět právě po komunikaci před Úřadem vlády.

Že doprava v tomto klíčovém bodě není jednoduchá není třeba zdůrazňovat. Auta, tramvaje, metro. To vše se sbíhá na neuralgickém bodě jménem Klárov. Profesionální tisícihlavý dav křiklounů včera zhruba na hodinu zablokoval v současné době jednu z nejdůležitějších komunikací v Praze.

Proč profesionální? Stačilo se podívat na jednotnost a počet modrých odborářských vlajek, vybavení demonstrantů stejnými píšťalkami a klaksony. K tomu si přičtěme účast stále stejných demonstrantů a máme zde profesionální demonstranty profesionálně odbory vybavené jako na dlani.

A tak cesta od Újezdu na Klárov, která i ve špičce netrvá déle než deset minut se díky odborářům protáhla na více než půlhodinu. Ale odborářům jde přeci o správnou věc, a tak ostatní, byť by s nimi souhlasili sebevíc, musí něco kvůli protestům vytrpět.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo vyčíslil, kolik peněz stál odborářský protest občany a firmy, které tratily na dopravním kolapsu. Kolik asi energie bylo zbytečně spotřebováno tramvajemi jedoucími odklonem přes Mánesův most, či pomalu popojíždějící v koloně od Petřína. Kolik pohonných hmot bylo zbytečně spáleno v autech kvůli nemožnosti projet před Úřadem vlády a policií odkláněnými zpět na Malostranské náměstí.

Teď si na okamžik představme, že by takto vzniklá škoda byla vyčíslena a dána odborům k úhradě. Jak by se na to odborářští bossové tvářili? Myslím, že by stačilo odborářům předat pouze jedinou takovou fakturu a své protesty by přesunuli tam, kde by nepřekáželi pražské poloplynulé dopravě.

Samostatnou kapitolou je, že odborářský protest je nesmyslný. V odborech jsou zastoupeni lidé všech politických názorů, protože úkolem odborů je zastupovat zaměstnance vůči zaměstnavateli, vyjednávat o kolektivních smlouvách a jejich místo je i v tripartitě.

Tím ale veškerá úloha odborů končí. Z odborů nelze dělat politickou nátlakovou sílu v barvách ČSSD. Odborářský boss je senátorem za ČSSD stejně jako jeho předchůdce, nynější eurospáč a bývalý estébák Falbr. Odbory umožňují členství v jakékoli straně právě proto, že jejich úloha není politická.

Proto se mi hrubě nelíbí, jsou-li odbory zneužívány k prosazování politických cílů jedné strany a je zcela jedno které. Chystaná stávka 24.6. je stávkou nezákonnou (nejde o kolektivní smlouvy) a odbory by tedy měly uhradit všem stávkujícím onu prostávkovanou hodinovou mzdu ze svého. Nebo si snad myslí, že zaměstnavatelé budou tak benevolentní a stávkujícím věnují hodinovou mzdu za neodvedenou práci?

Podle informací z tisku se hodinové stávky zúčastní i pražská hromadná doprava. To bude znamenat totální kolaps, který bude trvat ještě mnoho hodin poté. Já jen doufám, že nějaký agilní odborář nezablokuje svou tramvají důležitou křižovatku.

Jak jsem již dříve v některém ze svých článků psal, jsem i já v odborech. Jsem v nich právě proto, že odbory vyjednávají se zaměstnavatelem co nejvýhodnější pracovní podmínky a zaměstnanecké benefity. Naprosto ale odmítám, aby se odbory politizovaly a mluvily do toho, do čeho jim z jejich titulu nic není.

Chystanou stávku považuji za nezákonnou a nehodlám se jí zúčastnit. Pokud by se podobně zachovali všichni členové odborů, kteří se zpolitizovaným odborářským vydíráním nesouhlasí, pak by se možná vypasení odborářští bossové, kteří si z odborů udělali jen bezpracný stroj na nemalý příjem, hodně divili, v jak malé míře by byl jimi organizovaný binec nakonec uskutečněn.

Napsáno pro http://blog.idnes.cz