Dovolím si trochu parafrázovat některé z myšlenek pana předsedy vlády, a jistě mě omluví, neuvedu-li je přesně; jejich smysl jsem se snažil pojmout jednoznačně: „Kdyby moje vláda neprosadila nic jiného než přijaté memorandum o vízech, měla smysl" ... „Důvěřuji prezidentu Bushovi, protože má neuvěřitelnou předvídavost ohledně jednotlivých procesů ve světě" ... „Bratři Mašínové sice stříleli a i někoho zabili, ale to nám umožní se vážně zamyslet nad třetím odbojem." Když k tomu připojíme další hodnotné myšlenky z nedávné minulosti o „neodvážných" Češích, či o „šit" euroústavě, pak máme obraz téměř dokonalý.

Mirek Topolánek, spolu s prezidentem Klausem, jsou rovněž vášnivými obdivovateli bratří Kaczynských. Obdivovali je pro jejich nádherně přehledný černobílý pohled na svět, na americké radary, na nové rozdělení Evropy, na nenávist k Rusku. Pravdou je, že ze stejných důvodů už jednoho z bratrů sami Poláci v parlamentních volbách smetli.

Někdo by si myslel, že střet o vizi mezi světem černobílým a naopak barevným a mnohotvárným skončil ušmudlaným vítězstvím Václava Klause v prezidentských volbách a čestnou porážkou Jana Švejnara. Ale není tomu tak. To byl jen začátek.

Spor mezi konzervativně fundamentalistickým viděním světa na jedné straně představovaným ODS, jejich nejvyššími představiteli Václavem Klausem a Mirkem Topolánkem a částí lidovců a neformální Aliancí pro změnu a vidění světa v jeho celistvosti vzniklé při podpoře Jana Švejnara zde bude pokračovat. Změna proti klausovsko- topolánkovsko-dalíkovskému a žáčkovskému neokonzeravatismu a fundamentalistickému hledání zjednodušování světa a hledání vnitřních nepřátel je nutná a nezadržitelná. Nezabrání jí ani předseda vlády, který si (patrně na svůj náklad) bez jakéhokoliv souhlasu vlády nechá vyrábět osobní medaile.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz