Ve svém článku z října 2007 http://kriz.blog.idnes.cz/c/12822/Kdy-najdeme-odvahu-vyznamenat-bratry-Masinovy.html jsem položil otázku, kdo první najde v sobě tolik cti a tyto odvážné lidi veřejně rehabilituje před celým národem. Bláboly komunistů o šílených vrazích, které vycházejí hlavně ze znalosti inkriminovaného dílu propagandistického seriálu 30 případů majora Zemana, nesmysly zaryté do rudých mozků bolševickou propagandou, která z lidí jako bratři Mašínové a Milan Paumer měla takový strach, že jim podobné po stovkách vraždila, po tisících odesílala do koncetračních táborů a jejich rodiny likvidovala, stále rozdělují národ a nutí přehlížet řádění rudých pohunků v minulosti, tak v současnosti.

 

Jste první, kdo bolševickým papalášům otevřeně plivl do tváře. Jste první, kdo přestal okolo této partaje a jejich parlamentních stojedničkových nohsledů chodit po špičkách. Jste první, koho by si lidé bez rudých klapek na očích měli vážit.

 

Že jste ťal do živého je vidět z hysterických reakcí všech ortodoxních soudruhů v čele s Vojtěchem Filipem, alias agentem Falmerem. Člověk, který stojí v čele pokračovatelky KSČ, jež nebyla nic jiného než bandou vrahů a násilnických uzurpátorů moci, kterou si udržovala pomocí krvavého a psychologického teroru na vlastním obyvatelstvu, si dovolí hovořit o skupině bratrů Mašínů jako o vrazích bezbranných obětí. Tento spolupracovník STB, která má na svědomí tolik lidských životů, že je těžko kdy někdo přesně spočítá, tento uctívač Gottwalda, který neváhal v alkoholovém opojení poslat na šibenici i svoje nejbližší přátele, tento rozsévač komunistického učení, které spolu s fašismem má na svědomí nejvíce bezejmenných mrtvých, kteří se provinili jen tím, že si dovolili na ta zvěrstva poukázat.

 

Na protilehlé misce vah této zrůdnosti jsou dva komunističtí policajti, kteří by neváhali skupinu udat, což by pro všechny její členy znamenalo jistou smrt, ozbrojený pokladník - milicionář, kterého Josef Mašín zabil v sebeobraně jeho vlastní pistolí a tři východoněmečtí vycvičení lovci agentů, kteří neměli jiného rozkazu než je zabít nebo přivést do cely smrti.

 

Ano byl to boj. Boj proti extrémnímu násilí v extrémních podmínkách. Jakkoli nám může být líto každého lidského života, nebyli to Mašínové, kdo toto peklo rozpoutal. Postavili se bolševickým tyranům jejich vlastní zbraní. Ve svobodné společnosti by tito synové chrabrého generála i Milan Paumer jistě pracovali a žili bez potřeby utéci do Ameriky a jak dokazuje jejich příběh v emigraci, byli by slušnými a váženými občany nad jejichž vyznamenáním by se nikdo nepohoršoval, stejně jak to udělal president Beneš po válce. Taká Václav Švéda a Zbyněk Janata by žili a nebyli by komunistickou justicí popraveni.

 

Rudým gardám v naší vlasti se asi z Vašich aktivit na návštěvě USA zatmělo před očima. Na cestu tam již není potřeba samopalů a mrtvých. Stačí vyplnit dotazník na internetu a koupit si letenku. Navíc náte tu odvahu sem přivést vojáky US ARMY s radarem, který dává ostatnímu světu jasně najevo, na které straně dnes Česká republika stojí. Stojí na straně svobodného světa a konečně se vymaňuje z vlivu ruského medvěda a jeho bolševických manýrů, který nám sem posílal vojska a stavěl raketové základny jak se mu zachtělo, aniž by jediný zarytý komunista jen špitl slůvko proti.

 

Ano jste první, kdo se po pravdoláskovém sametu postavil komunistům čelem. Možná Vás ti zakomplexovaní budovatelé sociální rovnosti budou očerňovat za Vaše členství v SSM, studium na vojenské škole, za Vaše rodiče, za Vaše drsné výroky, za ne vždy “cimprlich” chování k novinářům, za nemanželské dítě a já nevím za co ještě. U mne jste však hodně stoupl v ceně. Zachoval jste se chlapsky a mně dal konečně možnost volit opravdovou pravici, kterou ODS, byť i díky koaličním smlouvám, pomalu opouštěla. Po této Vaší návštěvě věřím, že pokud se v této zemi najde dostatek odvážných lidí a Vaše strana bude moci bez omezení uskutečnit svůj program, není ČR ztracena.

 

Jsem však zvědav, kolik rozumbradů z opačného politického spektra se alespoň zamyslí nad vyzněním tohoto článku a pro kolik z nich budu jen tupý modrý řiťolezec. Obávám se, že ani jeden. Přesto Vám, pane premiére, děkuji znovu. Za odvahu a jasný postoj.

 

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz