Jak už je zvykem, informoval veřejnost předseda strany prostřednictvím tiskovky. ČSSD chce být slušná a zavazuje se, že nikdy nebude lovit přeběhlíky.

O získávání přeběhlíků ale nepadlo ani slovo. Faktem je, že ČSSD ještě níkdy žádného přeběhlíka neulovila. A kdyby snad nějakým zázrakem ano, pak by to určitě nebyl přeběhlík, ale čestný, konstruktivní a rozumně uvažující člověk.

Jen mě tak napadá, kde chtěl Jirka sehnat další hlas, když po parlamentních volbách usiloval o možnost sestavovat vládu. Určitě nestál o přeběhlíka, ale o čestného a neúplatného poslance, kterému za přeběhnutí sliboval úplatek v podobě ministerského křesla.

Lidový Jirka vyzval ostatní strany, aby se k jeho výzvě připojily. Pochybuji o tom, že by třeba lidovci získali komunistu, nebo že by komunisté získali člena ODS. Jak si čestnost Jirka představuje bylo jasné za malou chvíli.

To když představil plakát ve kterém (jak jinak?) obviňuje ODS, že přeběhlíky z ČSSD zkorumpovala. Co na tom, že opět nepodloženě obviňuje z korupce? Jirkovi se přeci nemůže nic stát. Má imunitu.

Ať už získala ODS přeběhlíky z ČSSD na svou stranu jakkoli, tak kde nejsou důkazy, nemůže být o korupci řeč. ČSSD stále hledá viníky všude jinde jen ne u sebe.

Napadlo mocipány z Hybernské se zeptat, proč vlastně od nich utíkají lidé? Napadlo je, že je to možná způsobené tím, že se oni "přeběhlíci" cítí být sociálními demokraty, ale svobodnějšími?

Melčák s Pohankou získali zvláštní status. Napůl spolupracují s vládou, ale vláda s nimi vyjednává a jejich připomínky zapracovává do svých návrhů zákonů.

Tohle se paroubkovi jen tak nepovede. Zná jen jeden styl, vyjednávání silou. A když není po jeho, okamžitě vyrukuje se silným slovníkem a obviňováním protistrany.

Jiří Paroubek nechápe, že se tak stává nejen nedůvěryhodným, ale především směšným. Jeho razantní styl možná učaroval zpočátku, ale čím dál tím víc členů ČSSD začíná být jeho stylem politiky znechuceno. Plakát ČSSD

Konfrontace za každou cenu, neustále hledání nepřítele, když už není zbytí tak hledání vnitřního nepřítele, když ani tam už nelze nalézt, tak se do světa vypustí nějaká lež a hned je zač protistranu ostouzet a veřejně obviňovat.

Miloš Zeman přišel s taktikou spálené země. Měl slovník, za který by se styděl kolikrát i pověstný dlaždič, byl hulvát, ale jedno mu upřít nejde. I když problémy zveličoval, tak přicházel s nějakou alternativou. Dokázal držet dané slovo a dokázal se především dohodnout. Ač byl hulvát, bylo možno si ho vážit.

Jiří Paroubek postrádá mnoho z charakteristiky Miloše Zemana. neumí se dohodnout, nedrží slovo, nenabízí alternativu. není tak hulvátský, ale zase o to víc zákeřnější v dehonestaci svého nepřítele.

Představeným plakátem se tak opět jen ztrapnil. Znovu volá po čestnosti, aby zároveň bodl do zad. Nezbývá než dodat poněkud upravená hesla: "Dosť bolo Paorubka", "Neděkujeme, koukejte vypadnout".

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz