Následující den po této frašce se konalo zasedání předsednictva ČSSD, kam byla na kobereček pozvána i senátorka Gajdůšková, která debatu moderovala a nejvíc ze všeho jí zajímalo, zda by kandidáti přebytečné finance věnovali na zbrojení nebo životní prostředí.

Záměr shodit Klause a vynést Švejnara před kamerami zcela propadl a jak se pro Týden vyjádřil jeden z vysoce postavených členů ČSSD, který si nepřál být jmenován "Paroubek byl po té diskusi vztekem bez sebe, vůbec se mu to nelíbilo."

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a předseda ČSSD svým oblíbeným způsobem, otevřeným dopisem, vyzval prezidenta, aby se debata opakovala za jiných podmínek. Televizní duel obou kandidátů by měl smysl, pokud by u nás byla přímá volba prezidenta. Pak by dokonce takovéto duely byly žádoucí.

V současném systému ale podobné duely naprosto postrádají svůj smysl. K čemu lidem bude sledovat v televizi jak se oba kandidáti dohadují, když stejně volbu ovlivnit nemohou? Byla by to pouze ztráta času pro televizní diváky, oba kandidáty i televizní štáb.

Prezident ve své odpovědi mimo jiné uvedl: "Nejste-li, vážený pane předsedo, spokojen s tím, jak v této debatě obstál Váš kandidát a Vaši straničtí kolegové, je to pouze Váš problém. Já jsem Vašemu senátorskému klubu vyšel maximálně vstříc. Proto na mě působí Vaše žádost o reparát s jiným moderátorem téměř komicky."

Poslanec a předseda ČSSD Jiří Paroubek označil odpověď za arogantní a nevhodnou, přičemž neopomněl dodat, že Klaus "prostě nemá odvahu" jít do standardní televizní debaty se svým oponentem, protože by na něj "nestačil".

Nevím co je arograntního na odmítnutí debaty, která beztak nemá žádný smysl. Možná, že Jiří Paroubek považuje za arogantnost vše, co se neděje podle jeho přání, ale snad je dostatečně starý na to, aby věděl, že nemůže být neustále po jeho.

Když šance na Švejnarův reparát byla odmítnuta, přišel předseda socialistů s jiným nápadem. Dnes by měl prezident Václav Klaus navštívit poslanecký klub ČSSD. Vedení strany opět chce udělat schůzku veřejnou, za přítomnosti médií.

Snaha za každou cenu mediálně sestřelit Václava Klause je už směšná. Proč ČSSD neudělala stejný krok v případě Jana Švejnara? Pokud poslanci ČSSD dosahují stejných kvalit jako senátoři, pak by to opět dopadlo jako minulý týden a byla by to další vlastní branka. Strana tak trpí kvůli posedlosti a pomstychtivosti svého předsedy.

Mezitím Jan Švejnar opět předvedl další názorový veletoč. Nejprve prohlásil, že pokud by byl prezidentem a padla by vláda, opět by požádal sestavením nové vlády ODS, že by se zachoval stejně jako Václav Klaus. Po včerejšku je vše zase jinak. Pokud by byl on prezidentem, tak by se nezachoval jako Václav Klaus, když znovu pověřil sestavením vlády Mirka Topolánka, ale dal by šanci Jiřímu Paroubkovi.

Nezbývá než kroutit hlavou nad tím, jak je Jan Švejnar zásadový a pevně si stojící za svým názorem. Takhle ohebné nejsou ani cirkusové hadí ženy. Profesor Švejnar říká každému něco jiného, pokud možno to, co by rád dotyčný slyšel. Jeho odpovědi na jasně položené otázky jsou tak neurčité a obecné, že v nich zaznívá a, b, možná i c.

Každou svou změnou názoru, kdy stále více připomíná už ani ne korouhvičku, ale přímo ventilátor, dokazuje, že není vhodnou osobou na nejvyšší post v naší zemi. Názorová nekonzistentnost a naprostá nespolehlivost v postojích je dle mého mínění dosti závažnou překážkou pro reprezentaci státu. To bychom se klidně mohli dočkat, že by prezident Švejnar říkal něco jiného v zahraničí a něco jiného doma a pak bychom byli překvapeni, jak se ve skutečnosti věci mají.

 ČSSD se už připravuje na to, co provede s poslanci, kteří by hlasovali pro Václava Klause. Podle serveru Aktuálně.cz je možné, že by poslanci volící Václava Klause opustili ČSSD. V takovém případě by tito poslanci byli označeni za zkorumpované zrádce a ČSSD by se od nich veřejně distancovala.

O tom, že si ČSSD absolutně není jista svými poslanci svědčí i fakt, že se snaží za každou cenu prosadit veřejnou volbu. Od dob komunistického parlamentu by se tak stalo poprvé. Jisté je, že důvodem není Rathova ochrana proti zkorumpování miliony v igelitkách ale prachsprostá kontrola, aby náhodou někdo nehlasoval jinak než si přeje náčelník.

Každý socialista by si určitě hodně rychle rozmyslel volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jako bych slyšel větu z dob poměrně nedávno minulých: "Soudruhu, snad se nebudeme za svůj názor stydět, co říkáš?"

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz