Jednopatrová rodinná vilka v krátké vzdálenosti od Pražského hradu sice na pohled nevypadá nějak extra. Má novou střechu, ale jinak by člověk řekl normální rodinný domek. Takových je na pražské Hanspaulce k vidění víc a v podstatně lepším stavu.

Pavel Bém platí měsíčně za pronájem dvaadvacet tisíc. Na můj vkus trochu drahé bydlení, ale proti gustu žádný dišputát. Průšvih je, že tržní nájem v této části Prahy by se měl pohybovat ve dvojnásobné výši. Majitelem domu je podnikatel Kareš, který se zabývá stavbou a prodejem domů.

Firma, v níž je Kareš spolumajitelem potřebuje ke svým aktivitám povolení od magistrátu, a tak se zde nabízí jednoduchý kalkul. Já pomůžu tobě, ty zase mě, aneb ruka ruku myje. Na druhou stranu nutno uznat, že pokud existuje řádně uzavřená smlouva na pronajímací částku, je každé třetí osobě do toho houby s octem.

Nicméně Pavel Bém je veřejně činná osoba, takže musí počítat s tím, že co platí pro normálního srtelníka, neplatí pro něj. Faktem je, že než magistrát schválí nějakou stavbu či projekt, musí řízení proběhnou několika komisemi a jen proto, že má primátor lacinější bydlení se komise nepřetrhnou. navíc v nich sedí lidé, kteří vůbec nemusí o primátoově bydlu vůbec nic vědět, popřípadě jim i sám primátor může ležet v žaludku.

Skoro to až vypadá, že se prostě na každého politika musí něco bezpodmínečně najít, aby bylo dokázáno, že co politik to špína, úplatky a arogance moci. Je úplně jedno o kterého politika jde. Ať je to Pavel, Jirka, Mirek nebo Martin či o návrat se snažící odvolaný Jirka ze Vsetína. Ano, politici by si měli uvědomit, že je na ně pohlíženo drobnohledem, ale na druhou stranu honba za sebemenší chybičkou je už únavná.

Nezastávám se Pavla Béma, občas mi přijde ve svých postojích slizký, nezastávám se žádného z politiků, kteří jsou mi více či méně sympatičtí nebo i odporní. Na druhou stranu bychom neměli po politicích šlapat za každou cenu. Jede-li auto s Paroubkem dvě stě za hodinu a přejíždí přes dvojitou plnou čáru, je to prasárna. Nechá-li se Topolánek vysadit v Innsbrucku místo v Praze, je to prasárna jiného druhu. Bydlí-li Bém za polovinu tržní ceny, může to také být prasárna zase trochu jiného druhu.

Budeme-li ale špehovat politiky a čekat na sebemenší drobnou chybu, pak je to rovněž prasárna. Stavět kampaně proti politikům na prkotinách je také prasárna. Člověk pod tlakem dělá chyby. My bychom měli našim politikům nadávat za ty vážné chyby a za nečestné chování. Budeme-li je peskovat za každou prkotinku, pak se jednoho dne možná budeme divit, kam jsme je až dohnali a čím nám oplatí.

Napsáno pro blog.idnes.cz