František Mrázek udržoval za vlád ČSSD nadstandardní vztahy s vysoce postavenými úředníky, cítil se jako doma na Úřadu vlády, na ministerstvu vnitra, v parlamentu a dokonce i v Národním bezpečnostním úřadu. Přes své kontakty získával například choulostivé informace z bezpečnostních prověrek, kdy žadatel na sebe musel prozradit opravdu vše včetně stavu bankovního účtu a mimomanželských vztahů.

Mrázek dokázal ve spolupráci se svými kontakty protlačit do blízkosti tehdejšího ministra vnitra Grosse člověka, který měl vynášet a donášet Mrázkovi důležité informace, především z oblasti vyšetřování. František Mrázek měl poměrně rozsáhlý archiv, ve kterém schraňoval důvěrné informace na různé politiky.

Část tohoto archivu byla nalezena při domovní prohlídce Mrázkova podnikatelského partnera Tomáše Pitra. Pitr byl odsouzen k několikaletému vězení, do něhož ale nenastoupil a v současné době se skrývá, pravděpodobně v zahraničí.

Nalezené informace byly natolik závažné, že se jimi začal zabývat Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. V tom okamžiku ale začala činnosti ÚOOZ šlapat přes "své lidi" na paty vládní mašinerie (přesněji řečeno především prostřednictvím bývalého šéfa Úřadu vlády Pavla Přibyla, blízkého přítele Standy Grosse). Dva vyšetřovatelé, kteří se zabývali kauzami Mrázek a Čepro byli obviněni z falšování cesťáků, čímž si měli údajně pomoci k několika tisícům korun.

Jan Kubice tehdy na zasedání branně-bezpečnostního výboru předložil zprávu (tzv. Kubiceho zpráva) o prorůstání organizovaného zločinu do vládních míst. Součástí zprávy byl i obsah nalezené části Mrázkova archivu s tím, že je nutno tyto údaje řádně prozkoumat, zda se zakládají na pravdě.

Reakce tehdejšího Jiřího Paroubka byla příznačná. Je to spiknutí ODS (ODS podle něj tedy několik let dopředu věděla, že se Jirka stane premiérem a dopředu chystala jeho diskreditaci těsně před volbami) s cílem zvrátit výsledek voleb ještě před jejich uskutečněním. A nastoupil klasický postup nikoli vyšetření pravdivosti faktů z Kubiceho zprávy, ale zjistit a potrestat toho, kdo to vynesl na veřejnost.

Vzhledem k tomu, že podnikatel Mrázek měl informace z nejvyšších pater politiky, policie a NBÚ, pak je daleko více pravděpodobné, že tyto informace nebyly vycucány z prstu, ale skutečně se zakládají na pravdě. K čemu by Mrázkovi byly informace, kterých by nemohl využít? Je jasné, že možnost takovéto diskreditace a možného vydírání by nenechala chladným asi žádného z politiků a těch, kteří byli u moci dvojnásob.

A tak znovu vyplouvá na světlo jachta, na které Paroubek nikdy nebyl a která neexistuje, propojení vysoce postavených lidí ČSSD s kauzou biolíh a další informace, které se objevili v Kubiceho zprávě (viz zde). Je možné, že lidé uvedení v této zprávě mohli mít zájem na odstranění podnikatele Mrázka. Nebylo by to poprvé ani naposled, kdy byl nepohodlný člověk odstraněn pomocí nájemného vraha.

Pokud by cesta vedla k tehdejší vládní moci, pak by zcela určitě došlo k dokonalému zahlazení stop. Aniž bych chtěl cokoli naznačovat, faktem zůstává, že odposlechy prokázaly fakt, že bývalý šéf Úřadu vlády Přibyl si v nejvíce v dané době telefonoval právě s Grossem. O tom, jaké vztahy si dokázal Gross vybudovat svědčí i prapodivný způsob nabytí stamilionového majetku a ještě více minimálně dva tajné policejní týmy, o jejichž existenci a činnosti věděl jen Gross.

Možná by stálo za to dotáhnout vyšetřování až do konce a zjistit, zda jsou informace v Mrázkově archivu skutečně pravdivé a dotyčné osoby, pokud by se dopustili protizákonného jednání pohnat před soud. Jenže to bychom nesměli být v Čechách, kde panuje takový zvláštní zvyk zametat politické kauzy pod koberec. Skoro se až divím, jak ještě politici mohou po tom koberci chodit, aniž by se nebrodili po kolena.

Napsáno pro blog.idnes.cz