Radní nyní chtějí výstavbu stornovat. O tom, jak velká má stavba být, si může každý dovodit sám podle přiloženého obrázku. Stavba by měla být zhruba dvakrát až třikrát vyšší než okolní domy a měla by dosáhnout výše zhruba devítipatrové budovy.

Jak jsem již před skoro dvěma měsíci psal v jednom ze svých článků, nejsem architekt, tudíž nemohu posoudit chobotnici z tohoto hlediska. Co ale mohu posoudit je to, jak se mi chrchel líbí a zda je vhodné mít takovou budovu v těsné blízkosti Pražského Hradu. Nelíbí se mi a není to vhodné místo.

Pražští radní nejen za ODS, ale i ČSSD i ED chtějí, aby architekt Kaplický své dílo předělal. Především budovu snížil a dal jí jemnější odstíny než onu zelenofialovou kombinaci. Architekt na to podrážděně odpovídá: "Proč by se to mělo měnit? Řekněte mi jediný důvod. Jedna politická strana diktuje názor na kulturu. To jsme zažili čtyřicet let."

Pan Kaplický by si měl uvědomit, že o výstavbě rozhodují volení zástupci. Oni schvalují územní plán a je plně v jejich kompetenci o stavbě jako takové rozhodnout, protože se bude stavět za peníze daňových poplatníků. Pan architekt odmítá i přesun stavby do jiné lokality: "Projektoval jsem ji právě pro místo na Letné".

Již ve svém předchozím článku jsem psal, že ideální místo pro takovouto stavbu by bylo na Pankráci, kde by mohla tvořit přechod mezi sídlištěm a plánovaným administrativním centrem mrakodrapů. To, že se stavba nelíbí mě ještě neznamená, že se nemůže líbit někomu jinému. Ale postavit si čtyřicetimetrovou zelenou obludu vedle Belvederu je nesmysl.

Na stranu pana architekta se postavil i exprezident Václav Havel, nicméně nad jeho postojem "Zdá se právě, že magistrát nemá vkus. Jsem proto proti pořádání olympiády v Praze," jsem se musel začít smát. Kvůli jedné stavbě se exprezident pomstí tím, že bude proti olympiádě, která by se případně konala až za devět let, a to nejen v Praze. Představa, jak na Vltavě probíhá olympijská soutěž v jachtingu je nádherná a vhodná do Havlových absurdních děl. Jinak pan exprezident se vždy zastával svých přátel, a to nejenom v takovémto, dalo by se říci banálním sporu.

Nese-li pan architekt tak těžce, že jeho výtvor není vnímán všemi jako vrchol světové architektury a dokonce se i někomu nelíbí, tak ať si jej postaví u sebe na zahradě. Jenže v tom případě by nedostal zaplacené miliony. Měl by pochopit, že vítězství v soutěži, navíc za porušení zadání, je věc jedna a rozhodnutí těch, kteří výstavbu budou platit, věc druhá.

Napsáno pro blog.idnes.cz

Nadpis redakčně upraven