Nakonec si možná i manželka Šárka vzpomene, že před časem Standa něco o nějakých akciích mezi debatami o dětech a kroužcích říkal. Určitě se mnozí těší, jak se tato již třetí den na titulních stránkách novin diskutovaná kauza bude vyvíjet. Ovšem vzhledem k tomu, že je zcela předvídatelný vývoj tohoto žhavého odhalení, ubírá to na dramatičnosti, neotřelosti a tím pádem i na zajímavosti.

Naštěstí jsou mnohem důležitější věci, než majetkové poměry Stanislava Grosse, které nikdy nikdo nevyjasní, nevysvětlí ani nevyšetří. Snad si toho všimnou i novináři, snad už konečně pochopí, že otevírat kauzy, které není možné (a nebo schází vůle) dovést do rozuzlení, je vlastně jen plýtvání času, papíru a energie, která by se dala věnovat něčemu užitečnějšímu.

A nám ostatním musí stačit to, že minulí, současní i budoucí politikové jsou zkrátka u zdroje, o kterém se nám nikdy nebude ani zdát. Že pokušení je příliš veliké, než aby mnohý odolal. Že peníze světem hýbou a přestože se jedná o cosi neživotného, pro mnoho lidí je to smyslem života, jediný cíl jejich snažení a pachtění na tomto světě. Můžeme jim pouze popřát, aby si marnost svého počínání uvědomili dříve, než bude pozdě. Pozdě pro ně samotné a také pro naši zadluženou zemi. Protože válejí-li se někde tak ohromné několikasetmilionové sumy, které jsou na dosah jen těch námi „vyvolených", ale v podstatě velmi průměrných lidí, je více než pochopitelné, že tyto peníze musí někde scházet. A ony ty peníze opravdu na těch potřebných místech nejsou a v blízké budoucnosti ani nebudou.

Napsáno pro blog.idnes.cz