Když se mu dostalo mé jednoznačné odpovědi, že jsem pro, beze slova poděkování za odpověď se otočil k další osobě vedle mne. Protože má tramvaj zatím byla v nedohlednu, nedalo mi to a pustil jsem se s ním do debaty.

Zeptal jsem se ho, zda se cítí natolik povolaný aby se mohl vyjadřovat k bezpečnostním otázkám našeho státu a zda má takové informace, aby se mohl zodpovědně rozhodnout. Samozřejmě se cítil být povolaný a protože všechny informace nejsou zveřejněny, je to důvod hlasovat v referendu proti.

Namítl jsem, že informace nemůžou být zveřejněny všechny, protože řada z nich podléhá utajení, ale tento mladíček měl jasno. Stát něco tají, tak je to špatné a musí se hlasovat proti. Zeptal jsem se ho zda byl na vojně. Udiveně mi odpověděl, že proč? Na vojnu se přeci nemusí. Poučil jsem ho, že pokud by prošel vojnou, musel by vědět, že některé informace prostě musí být tajné. Žádný stratég na světě přeci nedopustí, aby jeho protivník získal přehled o tom, co je nebo není o něm známo, natož aby stratég sám seznámil protivníka o tom, co je schopen odhalit, jaké mají technické parametry jeho zbraně a kde jsou slabiny jeho obrany.

Překvapeně zamrkal, ale hned přešel do protiútoku. Že prý radar je zbytečný a k čemu ho tedy stavět. Nato jsem se ho zeptal, zda chodí pravidelně k zubaři. A že prý ano, chodí vcelku pravidelně. Takže tedy chodí na preventivní prohlídky, já na to, a že radar je takovou prevencí. Pak jsem se dozvěděl, že pokud on zanedbá návštěvu u zubaře riskuje jen kaz, zatímco radar je tím kazem sám o sobě.

Pak spustil, že vláda nemá mandát o radaru jednat, protože se za dva (skutečně za dva?) roky bude měnit a radar tady po ní zůstane. Nechtěl slyšet o tom, že právě a jedině vláda má mandát jednat o bezpečnostních otázkách našeho státu.

Najednou začal drmolit naučené a již vyvrácené argumenty tak rychle, že mu až nebylo rozumět. Znovu opakoval staré známé, že radar bude ohrožovat okolní vesnice, že je velká otázka okolo jeho jaderného napájení, že jeho provoz má škodlivé účinky, a tak dále, a tak dále, ale hlavně že ho chtějí postavit Američané. Námitku, že naši přední vědci v tomto oboru vyloučili škodlivost na zdraví včetně nesmyslu s jaderným zdrojem napájení vůbec nezaregistroval.

Když jsem mu sdělil sladké tajemství, že sám generální tajemník NATO prohlásil, že tento Američany vybudovaný systém se stane součástí protiraketového systému členských států NATO, který se chystá, už celkem hystericky spustil, že nás tedy mělo žádat NATO a ne nějaké Spojené státy.

A na závěr pochopitelně spustil obehranou písničku, že neexistuje nic, proti čemu by měl být radar namířen. Řekl jsem mu, že radar by měl stát v roce 2013 a zda on je schopen vyvrátit, že v té době už bude například Írán vlastnit jadernou zbraň. Jenže to už ve svém svatém rozhořčení vůbec nevnímal a stále opakoval stejnou otázku. I řekl jsem mu, že proti islamistickým šílencům. A hned spustil, že takoví šílenci se opásají výbušninami a jdou mezi lidi. Na námitku ohledně raketových útoků Hizballáhu už vůbec nereagoval.

Čím dál víc propadal svému svatému boji. Naštěstí už má tramvaj přijela, tak jsem se ho ještě v rychlosti zeptal odkud je, protože je přeci slušností se nejdříve představit. Prý z KSM a hned na to pokračoval ve své litanii a křičel za mnou až se lidé otáčeli, abych si prý přečetl ty správné knížky, protože o tom vůbec nic nevím a spoustu dalších slov, která jsem už ani nevnímal.

Uvědomil jsem si, že jsem měl co do činění s fanatikem. Přesně takoví fanatici mohou působit v různých náboženstvích a je jedno zda jde o islám, křesťanství, komunistické nebo ekologické "náboženství". Takoví fanatici většinou zaujímají místa "užitečných idiotů". Tito fanatici nechtějí slyšet nic jiného než svou jedinou a správnou pravdu, o které jsou hluboce přesvědčeni a nechápou, jak někdo může zastávat jiný názor. Nenechají si ji vyvrátit ani padající raketou na hlavu. Žádný argument, žádný jasný důkaz u nich neobstojí. Pokud jsou tito úředně zrušení mladí radikální bolševici proti radaru, mělo by to pro ty rozumnější občany být signálem, že vybudování radaru je správná věc. Navíc v momentě, kdy Rusko začíná chřestit zbraněmi, protože mu není po vůli odklon bývalé sféry vlivu (a vlastně "jejich" území) směrem ke svobodnějšímu světu.

Napsáno pro blog.idnes.cz