Jak je to s nevěrou čelných představitelů země?
Česká mediální scéna je od okamžiku, kdy předseda vlády Mirek Topolánek přiznal poměr s poslankyní Lucií Talmanovou na nohou kvůli rozebírání kdo co kdy kde jak s kým. Když se přidal i předseda ČSSD Paroubek se svou aktuální milenkou (ano, pane předsedo, milenkou), média, včetně těch serióznějších jako je například Neviditelný pes či Hospodářské noviny, uveřejňovaly pod dojmem "profesionality" analýzy kdo zvládl svou nevěru lépe "prodat" a jaký vliv měla změna partnerky na profesní dráhu obou politiků. Nutno podotknout, že není lepšího důkazu než tohoto, že česká mediální scéna není ani profesionální ani slušná, o nějakých hodnotách nemluvě - neboť kdyby profesionální a slušná byla, všimla by si onoho pro slušného člověka neopominutelného aspektu celé věci, a sice že nevěra, ať se jí dopustí popelář v Horní Dolní nebo předseda vlády, je nemorální a odsouzeníhodná. Je smutnou vizitkou České republiky, že neexistuje jednoduchá úprava občanského zákoníku, která by stanovila, že v případě rozvodu kvůli nevěře by byl ten z partnerů (bez ohledu na pohlaví), komu byla nevěra prokázána, donucen při rozvodu dělit majetek v poměru např. 75:25 ve prospěch podvedeného, případně platit odškodnění za újmu na psychickém stavu podvedeného. Je opravdu smutnou vizitkou, že se nevěra považuje obecně za normální a že se žádný novinář jednoduše nechytil toho, že nevěra u politika je neakceptovatelná a měla by znamenat společenskou sebevraždu a ne důvod k vysvětlování, okecávání a omlouvání. Je opravdu politováníhodné, že nikdo veřejně nevystoupil s názorem, že předseda vlády i předseda ČSSD by měli kvůli nevěře opustit všechny veřejné funkce. Ano, lze argumentovat tím, že politik má stejné právo být nevěrný jako kterýkoliv jiný občan. Nicméně dodávám: stejně jako kterýkoliv občan má i právo například zmlátit kolemjdoucího na ulici. Bohužel v tomto případě bez možnosti být potrestán a společností odsouzen. Nevěra je forma velmi hlubokého ublížení člověku, ba dokonce nejbližšímu člověku, kterého má kdokoliv v partnerském životě vedle sebe - a pokud máme zákon proti domácímu násilí (který je podle mého názoru zbytečný, vzhledem k tomu, že fyzické napadení již trestní právo řeší), proč zákon opomíjí stejně neetický a nemorální počin, jakým je nevěra? Jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když předseda vlády nebo předseda ČSSD manželku zmlátí nebo podvede? Ublíží jí v obou případech a troufám si říct, že nevěra bolí víc. Proč je jedno tedy posuzováno jako zcela v pořádku (a u mnohých lidí jako dokonce důvod k obdivu) a druhé jako zavrženíhodné? A zcela zásadní otázka - proč si tohoto faktu ani jeden z hlídacích psů demokracie nevšiml?
http://nekorektne.blogspot.com/