Protiraketová obrana jako součást války proti terorismu

Autor: Petr Suchý | Publikováno: 15.6.2007 | Rubrika: Studie
Missile Defense Agency

Role systémů protiraketové obrany bývá dost často podceňována. Dvojnásob to platí v souvislosti s bojem proti terorismu. Právě možná odlišnost teroristických hrozeb od těch, jež mohou představovat státy, je mnohdy vydávána za hlavní důvod upřednostňování jiných prostředků na úkor protiraketové obrany.

Tento stav je patrný v debatách vedených nejen v rámci bezpečnostní komunity. Ve svém příspěvku se pokusím dokázat, že význam systémů protiraketové obrany v rámci čelení terorismu a boje proti němu je mnohem větší, než by se na první pohled mohlo zdát. Nejprve uveďme funkce a význam systémů protiraketové obrany.

- Možnost odradit nepřátelský stát od výroby balistických střel. Protivník může být existencí antibalistických systémů od takových aktivit demotivován z důvodu možné omezené efektivity vlastních ofenzivních prostředků a zvýšení finanční náročnosti programu jejich vývoje a produkce.

- Je-li už tento proces zahájen, existence NMD může vést k nárůstu nákladů, jež protivník musí do produkce vložit, aby získal vyšší počet ofenzivních prostředků.

- Posílení odstrašování – odrazení od útoku, jehož úspěšnost je snížena.

- Snížení ztrát v případě, že odstrašování selže.

- Ochrana vlastních a spojeneckých jednotek.

- Ochrana omezeného území před balistickými střelami.

- Ochrana strategických ofenzivních prostředků s cílem zajistit jejich odolnost a schopnost provést odvetu.

- Ochrana vlastního území, průmyslu a populace.

- Globální ochrana.

- Omezení vyděračského potenciálu nepřítele a snížení vydíratelnosti země, která defenzivními systémy disponuje.



Výhrady odpůrců

- Oslabení odstrašování.

- Motivace protivníka provést první úder.

- Snaha protivníka překonat systém jinými prostředky – vertikální proliferace.

- Snaha protivníka vyvinout a rozmístit podobný systém.

- Odliv finančních prostředků potřebných jinde.

- Názor, že vybudování funkčního systému je technologicky nerealizovatelné. Úspěchy jsou dosahovány spíše v optimálních podmínkách, jež nebudou v konfliktu existovat. I když by systémy úspěšné byly, bude možné je zahltit, oklamat vějičkami.

- Snaha jednat a zlepšit vztahy s protivníky zmenšuje nutnost rozmístění těchto systémů, to je popřípadě může naopak opět vyhrotit.

- Rozmístění komponentů systému národní protiraketové obrany znamená jistou smrt smlouvy ABM (jeden z nejvíce zdůrazňovaných argumentů před odstoupením USA od smlouvy ABM v roce 2002).

- Prohlubování technologické propasti mezi USA a Evropou; možné posílení izolacionistických tendencí USA.

- Neefektivita systému v případě čelení teroristické hrozbě a jiným prostředkům než jsou balistické střely

Z výše uvedených argumentů vyplývá, že obě strany (stoupenci i odpůrci spoléhání na defenzivní systémy) vnímají poměrně citlivě jejich vliv na odstrašování. Příznivci poukazují na posilování odstrašování, odpůrci naopak na jeho narušení a ohrožení. Zde je ovšem třeba si uvědomit jednu skutečnost: Odstrašování se v druhém jaderném věku stává procesem mnohem obtížnějším než dříve (za studené války). Není radno se příliš spoléhat na jeho efektivitu. Odstrašování dvou znepřátelených zemí předpokládá (i přes značnou míru nepřátelství) existenci podmínek, jež budou zaručovat jeho fungování:

- Racionálním způsobem promýšlet pravděpodobné důsledky svého chování.

- Dostatečně dobře rozumět svým vlastním i oponentovým politickým přáním, cílům a domácím omezením.

- Měly by být schopny nastínit, vysvětlit své úmysly a obavy tak, aby byly přesně pochopeny jejich protějškem.

- Mít operační kontrolu nad ozbrojenými silami.

- Mít vojenské síly přiměřené existujícím hrozbám.

- Nebudou jen vzájemně chápat své pozice a situaci a rozumět jim, ale rovněž budou sdílet některé zásadní hodnoty (například hrůzu a obavy z války).1)

Spoléhání na předpoklad, že takové chování lze jednoznačně očekávat i u dnešních problémových státních aktérů (o nestátních nemluvě), se v budoucnu může Západu dosti vymstít.

Jak ve svých textech upozorňuje Keith Payne, u státních i nestátních aktérů je nutné rozlišovat dva typy jednání:

a) Racionální (rational) jednání – priority jsou vytvářeny v závislosti na vlastním hodnotovém řádu. Tyto priority jsou spojovány s rozhodovacím procesem, který určuje, jak jich dosáhnout za co nejmenších nákladů.

b) Rozumné (přijatelné) chování (reasonable) – požadované cíle jsou v souladu s akceptovanými normami a hodnotami.

Racionální jednání některých aktérů nás tak někdy může velmi nemile překvapit, protože bude mít jasně stanovené cíle, prostředky a metody jejich naplnění. Ty však budou zcela v rozporu s naším hodnotovým řádem.2)

Velice negativní roli v teorii i praktickém odstrašování sehrává zejména v úvahách evropských politiků a veřejnosti proces zvaný zrcadlení.

- Přesvědčení o stejné evaluaci a kalkulaci míry hrozeb, rizik a možných ztrát.

- Přisuzování vlastního náhledu (pragmatismu a racionality) oponentovi.

To, že bezpečnostní hrozby více než často bagatelizuje veřejnost, je velmi dobře patrné. Snižovány tak jsou schopnosti potenciálních protivníků, státních i nestátních aktérů. Příkladem může být konstatování iniciativy „Ne základnám“:

Mohli by mezikontinentálními balistickými raketami disponovat nějací teroristé?Nikoli. I kdyby si je dokázali nějak opatřit, nedokázali by je použít. Vypuštění mezikontinentální balistické rakety je velmi náročné, svou obtížností srovnatelné s vypuštěním kosmické rakety. Totéž v podstatě platí také pro rakety středního doletu, vypuštění antirakety je z některých hledisek ještě obtížnější. Tak náročné operace mohou zvládnout pouze státy, které jsou dostatečně silné ekonomicky a vojensky.3)

Takové podceňování se může velmi vymstít. Před třiceti lety dokázali teroristé civilní letouny unést, případně vyhodit do povětří. Před pěti lety prokázali schopnost je pilotovat a navést na velmi významné cíle. Podobně se lze naučit odpálit balistickou střelu (která může být mobilní), nebo lze využít osoby, která má potřebné znalosti i prostředky. Představa, že je nutné mít k odpálení balistické střely celý Bajkonur, je veskrze mylná.

Mnozí odpůrci protiraketových systémů se stavějí do pózy vysoce humanistických bytostí. Osobně nevím, co je na odepírání obrany vlastní populace humanistického. Existuje ale ještě jeden důvod, jemuž není věnována dostatečná pozornost a který navíc potvrzuje nezastupitelné místo protiraketové obrany v boji proti terorismu.

Jak už bylo řečeno, protiraketový systém sehrává významnou roli v případě, že selže odstrašování, kdy může zásadním způsobem napomoci snížení vlastních ztrát. Jenže, co kdyby nastala situace, že zbraně hromadného ničení získá nestátní aktér nebo je nestátnímu aktérovi poskytne nějaká země, která si tak zajistí anonymitu?

Je-li odstrašování problematické ve vztahu k aktérům státním, je zřejmé, že pokud jde o teroristické skupiny, vyhlídky na úspěch jsou ještě výrazně menší. Nic jim není natolik drahé, aby byli od svých aktivit odrazeni hrozbou, že o tuto věc, o tuto hodnotu přijdou. Je velmi obtížné nalézt nepřijatelné ztráty, které představují základ odstrašování, a ztráty, které by pro ně nebyly snesitelné. Ani postupy, které nastíním nyní, nejsou zcela účinné.

- Náboženští vůdcové – diskreditace, monitoring, přiškrcení zdrojů; opatření vůči rodině, vězení, smrt, ztížení situace rodin.

- Finančníci akcí – diskreditace v rámci společnosti a islámské komunity.

- Odstrašovat hrozbou odnětí majetku, svobody, cti, smrtí.

- Pěšáci – pokusit se je demotivovat (úspěchy v dosavadním boji), uznání nesmyslnosti zvoleného postupu. Postihy kmene, rodiny.4)

Proto jsou systémy protiraketové obrany velmi důležité nejen při čelení hrozbám představovaným státy, ale i nestátními aktéry.

Jejich existence totiž citelně rozšiřuje strategické možnosti státu. Významně se také může promítnout v osudu obyvatelstva státu, na jehož území teroristé operují a z něhož by vedli svůj útok s použitím zbraní hromadného ničení.

Právě scénáři, kdy by došlo k útoku teroristické skupiny za užití zbraní hromadného ničení proti nějakému státu, věnují současná strategická studia značnou pozornost. Celou situaci by dále zkomplikovala skutečnost, že většina zemí nevlastní nebo likviduje biologické, respektive chemické zbraně. V případě, že by je použila nějaká teroristická skupina, napadený stát by neměl možnost provést adekvátní odvetu za užití obdobných prostředků. Důsledky odvetného údery by navíc nenesli ani tak teroristé, jako (zejména v případě, kdy operují na území státu bez vědomí a spolupráce jeho vládnoucích kruhů) civilní obyvatelstvo. Jedinou zbývající možností je v případě potřeby nasadit zbraně jaderné. Ty v tomto ohledu bývají vnímány jako prostředky s ostatními druhy zbraní hromadného ničení rovnocenné (i když jsou jejich efekt, účinnost, spolehlivost a přínos z vojenského hlediska nesrovnatelně vyšší). A právě zde se nabízí role systémů protiraketové obrany, kterou by měli ocenit i pseudohumanisté.

V případě teroristického útoku zahrnujícího i zbraně hromadného ničení slouží existence protiraketového systému k eliminaci či minimalizaci ztrát způsobených napadené zemi, stejně jako k ochraně jejího odvetného potenciálu. Již toto ospravedlňuje a vyzývá k jejich rozmístění.

Tyto systémy mají širokou škálu působnosti, obranou omezeného prostoru (bojiště) počínaje (navíc jsou schopné eliminovat nejen balistické střely, ale i střely s plochou dráhou letu nebo bezpilotní letouny) a ochranou celé země či části kontinentu konče (do jisté míry lze hovořit i o ochraně globální).

Druhý přínos jejich existence a zmíněné rozšíření strategických možností spočívá v tom, že úspěšná eliminace důsledků nepřátelského útoku může mít za následek jinou povahu reakce atakované země a širší škálu použitelných prostředků odvety než užití jaderných zbraní. V takovém případě z existence protiraketových systémů těží nejen napadený stát, ale i adresát odvetného úderu, zejména jeho civilisté. Může umožnit použití omezených odvetných prostředků namířených přímo na teroristické skupiny, nebo na provedení dekapitace politického a vojenského vedení země. Takový postup může napomoci řešit dilema, jak zakročit proti zemi, z jejíhož území operují teroristické skupiny, které navíc použily při svém útoku zbraně hromadného ničení a případně operovaly bez vědomí a souhlasu politických elit země.

Nízká pravděpodobnost toho, že teroristé nezískají přístup k balistickým střelám a nepoužijí je, by neměla být důvodem snižování významu protiraketových systémů. Jednak jejich působnost nespočívá pouze v nasazení proti teroristickému útoku, ale také při čelení hrozbám ze strany státních aktérů. Jejich budování stěží může dále zhoršit postoje teroristických skupin vůči USA a dalším zemím, jež antibalistické obraně věnují pozornost. Politikou ústupků, podceňování hrozeb a potřebných obranných opatření válku proti terorismu lze vyhrát jen stěží, stejně jako lze jen stěží přesvědčit teroristy o dobrých úmyslech západních států. Ti povahu těchto otevřených společností dobře znají, a právě ona je příčinou sílící nenávisti a touhy jejich charakter změnit k obrazu svému. Neochota a nechuť se bránit bude pouze posilovat jejich odhodlanost a troufalost.

Poznámky:

1) Gray, C. S.: Explorations in Strategy. Praeger, Westport 1998, s. 40.

2) Payne, K. B.: The Fallacies of Cold War Deterrence and a New Direction. The University Press of Kentucky 2001, s. 7-10.

3) http://www.nezakladnam.cz/informace.php#10

4) Davis, P. K. – Jenkins, B. M.: Deterrence & Influence in the War on al Qaeda. RAND 2002, s. 47-49.

Vyšlo ve Studii OI č. 17

Vydal Občanský institut, Vyšehradská 49, Praha 2, jako svou 32. publikaci.

3933 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Čtěte také

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupujeZe zápisníku demonstrantaO co jde v případu Koněv? Veřejná služba? Ne, propaganda!

euPortal.cz

Objevuje se u nás stále větší počet osob zahalených v islámských nikábech?Evropská unie je škůdcem, parazitem, vrahem a rakovinou Evropy. Pokud chceme, aby Evropa přežila, musíme zrušit totalitní neomarxistickou instituci s názvem Evropská unie

Eurabia.cz

Miliardový byznys s ilegální imigrací a uprchlíky. Reportáž italské TV ukazuje pravdu o migraciVzdělání ve Švédsku rapidně upadá. Například mnozí švédští policisté neumějí psát

FreeGlobe.cz

Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?Tyranie pánů sociálních sítí

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

eOdborar.cz

Švédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituály

ParlamentniListy.cz

Markéta Šichtařová ztrhala portfolio Jourové: Evropské hodnoty? Na nich se s komunisticko-ekoteroristickou Evropskou komisí vůbec neshodnuTak se mi zase ozval... Pohlavní údy a konečníky létaly! Ivan Vyskočil se znovu střetl s mužem, který mu nabízel milion za odmítnutí vyznamenání od Zemana
Anketa
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění