Není se co divit, strana s dlouhodobým kolísáním kolem pětiprocentní hranice musí provokovat, aby se udržela ve hře, respektive pozornosti davů.  Jestli to má být agenda, která opakovaně podkopává vládu, či vytrvalé zpochybňování koaliční smlouvy, kterou Věci veřejné samy podepsaly, je to na pováženou a vládu zřejmě čekají horké chvilky. Nemusí však zůstat pouze u ní.

Hlavním problémem Věcí veřejných je totiž ideová schizofrenie, kterou maskují pochybná referenda několika tisíc sympatizantů, vytrvalý zdroj nejistoty vládní koalice. Absence ideové základny však jakékoliv seskupení vylučuje z rodiny politických stran a staví jej na úroveň zájmové organizace, resp. nátlakové skupiny, která se však svým chováním postupně vylučuje ze skupiny stran s koaličním potenciálem.

Věci veřejné jeden důležitý rys nátlakové skupiny, zaměření na jednotlivý cíl, nikoliv program pro celou společnost v zájmu vlastních členů (jak činí zájmová skupina a také politická strana), splňují. V případě VV je takovým cílem boj proti korupci, která sice je problémem silně vnímaným veřejností, je ale otázkou, jestli je opravdu tím, co je nejvíce pálí v každodenním životě. Jak potvrdil jeden z představitelů VV, strana například žádnou zdravotnickou koncepci nemá, což je v době nejen stávky lékařů, ale především dlouhodobého zadlužení českého zdravotnictví zarážející, což občany možná zajímá možná více. A především, dotýká se nás všech, nikoliv jen vybrané skupiny elit, která sugeruje svůj názor veřejnosti.

Ale zpět k otázce – proč Věci veřejné drží vládu pod krkem? Odpověď již naznačil Karel Steigerwald ve svém komentáři po ideové konferenci, kdy popsal VV takto: „jedním dechem jako spojenci i rozvědčíci u nepřítele. Zastávají společný koaliční názor a připojují k němu vlastní separátní názor. Nechtějí s větší stranou splývat, koalici dělají, ale distancují se, i když přesně nevědí proč.“ Pozici Věcí veřejných to naznačuje docela věrně – být tam, i onde, být za dobře s každým a udržovat levopravý koaliční potenciál. Možná však právě to stojí za propadem VV. Stejně jako v životě totiž příslušnost k oběma odlišným názorům nedělá dobrotu, protože činí člověka (stranu) nečitelnou a ochotnou kdykoliv se přidat na druhou stranu. Věří jí tedy všichni a nikdo. A v tom je problém VV.

Svoji identitu a důležitost proto neutvářejí na levicovosti či pravicovosti, ale na permanentním vyhrožování vládě, které z nich činí pověstný jazýček na vahách. To ale VV může fungovat maximálně čtyři roky. Potom se s nimi již nikdo bavit nebude. To by si měli Bárta a spol. rozmyslet, než zas přijdou s nějakým dalším nekonformním návrhem.

http://klic.blog.idnes.cz/c/170458/Proc-drzi-Veci-verejne-vladu-stale-pod-krkem.html