Jeho cynismus je takového stupně, že si jej ani neuvědomuje. On se jím ještě chlubí! Kdybychom chtěli diskreditovat tzv. nepolitickou politiku, těžko bychom našli vhodnějšího reprezentanta.
Ne, on nemusí běhat za svou guerillu do Lidového domu. On je vytrénován k tomu, aby instrukce těch, kteří mohou zajistit jeho kariéru, odezíral na dálku. Dnes od Paroubka, ale zítra třeba od Klause a pozítří klidně od Barrosa. Kritériem jeho morálky je zajištění vlastní kariéry. Škoda, že tento člověk nestihnul vzhledem ke svému věku uplatnit svoje prospěchářství v minulém režimu, aby bylo každému jasno...
Samozřejmě, že jako předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže skočil po funkci ministra vnitra. Ale vzpomeňme, že vzhledem ke krátkodobé vyhlídce této vlády chtěl původně tuto funkci vykonávat jako vedlejšák prý o víkendech. Je to vůbec možné?! Kariéra mu zcela zatemnila úsudek a potlačila veškeré zábrany. Nezapomeňme také, že se v minulé funkci tajně scházel se soutěžitelem Babišem, radil hejtmanům, jak obejít zákon ve věci zdravotních poplatků, což teď „statečně" potírá, nebo že veřejně obhajoval ČEZ, kde býval členem dozorčí rady.
Protože už jsem o tom psal jednou v článku http://streit.blog.idnes.cz/c/89709/Po-Pecinovi-Rafaj-na-antimonopolni-urad-to-snad-ne.html, více bych se o něm nerozepisoval, ačkoliv jeho působení na Ministerstvu vnitra považuji za škodlivé (vzpomeňme jen fašizaci vrhačů vajec na Paroubka). Ale dne 9. ledna vyšel v Právu rozhovor s ním „Pecina: Klidně mi říkejte comandante, ale moje guerilla do Lidového domu neběhá", který jsem v zájmu svého zažívání snad ani neměl číst. Po tomto rozhovoru také musím poopravit, že ve svém předchozím článku (viz odkaz výše) jsem souhlasil s Pecinou, že není žádné monstrum těmito slovy: „Ne, není monstrum. Je jen kariéristou, který politiku bere jako výtah k funkcím, jichž by na základě jiných schopností nikdy nedosáhl."
Mýlil jsem se. Je. On to totiž považuje za normální, snad i poctivé a dokonce zábavné. Na otázku, jak se z člena ODS stane sociální demokrat uvedl doslova: „Do ODS jsem vstoupil někdy v roce 1993 jako člověk, který se chce prosazovat přes struktury, které k tomu slouží. Byl jsem tam do roku 1997 řadovým členem...Do ČSSD jsem vstoupil v roce 2000 ze stejných důvodů, chtěl jsem někam patřit a seznamovat se s lidmi." Na výtku reportérek, že když vládla ODS, šel tam, a když byla u moci ČSSD, zase vstoupil do ní, Pecina se smíchem odpověděl: „Vidíte, jak jsem konzistentní."
Je to bezzásadový člověk, který je natolik cynický, že mu to snad ani nepřipadne. Stranu nepovažuje za ideovou a programovou platformu sloužící voličům, ale za prostředek pro kariéru, třeba seznamováním s lidmi. Seznámil se tedy s Lachnitem a ten jej přes své ministerstvo vytáhl z bezvýznamné firmičky ve Frýdku - Místku „Hutní projekt" přímo jako náměstka ministra do Prahy. Zajímavé je, že v dceřiné firmě Hutního projektu „HP Construct" pracoval ve vedení také nynější první náměstek ministryně zdravotnictví a předseda správní rady VZP Bc. Marek Šnajdr, ten ovšem za ODS. Tato stavební (!) dceřiná firma skončila v konkurzu a Šnajdr byl obviněn, i když trestně postižen - myslím kvůli promlčení - nakonec nebyl.
Ale vraťme se k Pecinovi. Ten nyní maže med kolem úst Paroubkovi. Prý je to skvělý člověk, který nic planě neslibuje, má autoritu, i když je prý lidsky složitý. No nevím. Já tedy Paroubka vidím jako velice průhledného populistu s nabubřelým vystupováním, který si politikou léčí komplexy. Pecina to ovšem v účelové hře na seznamování potřebuje vidět jinak. Prostě známosti místo znalostí.
Na dotaz po svých ambicích Pecina doslova přiznává, že je člověkem, který se skrze politiku zcela jistě chce prosazovat. Žádné kecy o tom, že by politiku chápal jako službu. Prostě pragmatik, kterému už je zatěžko i předstírat. Je to dobře? Nikoliv. Když už nic, tak tento chladný až bezohledný machiavelismus, navíc okázale demonstrovaný, kazí morálku, zejména mládeže, která by měla být inspirována zcela jinými hodnotami.
Charakteristické v této souvislosti je, že na dotaz po stropu svých ambicí si zafilozofoval, že nejlépe se odmítají funkce, jež vám nikdo nenabídne. Ergo svůj strop vidí jen v reálnosti, jakou nabídku může očekávat. Uzavřel to tím, že funkci generálního tajemníka OSN může dopředu odmítnout, protože mu ji nikdo nikdy zcela jistě nenabídne.
Kdyby mu ovšem hypoteticky Číňané nabídli funkci jejich protektora pro postunijní Evropu, je to člověk, který by nezaváhal ani minutu. Z hlediska jeho pragmatismu však zcela jistě šilhá po nějaké funkci v EU.
Co tento člověk nyní prosazuje? Hodlá ve vládě obhajovat svlékací skenery na letištích. Protože mu nevadí ani odměňování práskačů mezi zločinci, prosazuje institut korunního svědka. Agenti provokatéři jsou také z jeho dílny. Ani by ho nenapadlo, že to je dvousečná zbraň a nějaké morální a lidskoprávní aspekty mu nic neříkají. Chtěl by dosáhnout i zákazu stran, na něž ukáže prstem, že jsou extrémistické. Nezapomeňme, že nástroje na zločince a tzv. extremisty mají plošné použití a velice se hodí i proti nepohodlným osobám. Je to vidět i na tom, kterak policie pod jeho vedením nás bude bezdůvodně šikanovat jako řidiče ponižující procedurou dýchání.
Prostě demokrat - ten „sociální". Poslední slovo jsem dal do uvozovek, protože štítit by se ho měli i autentičtí socialisté.