Nemám nic proti Hutkovi (nebo Huťkovi) a ani proti Nohavicovi. Pro prvního jmenovaného bych jenom připoměl - kdo jsi bez viny, hoď kamenem. Hutka nežil v našem státě, neznal zdejší poměry, neznal tlaky, které tu vládly, tak co ho oprávňuje, jako člověka z "teplého venku", dnes soudcovat. To se nedělá, a nejen v kumštu.

Pane "Hořký Kozino", můj spolužák poměry znal velice dobře,doléhaly na něj intenzivně....co vy víte, hlavně že máte ke všemu komentáře !!

Chudák Hutka - zajímalo by mne kdy mu došlo že ho havel a jeho STBácká banda jen využili (a co se týče pana nohavice tak se jen ukazuje že kdo vypadá jako slizoun a křivák i je slizoun a křivák - nohavici jsem nemohl "cítit" nikdy,stejně tak i dvořáka nebo i donutila - no uvidíme co všechno ještě vypadne z archívů )

Ti kteří Jaroslavu Hutkovi nadávají neví zřejmě nic o tom, Hutka v minulosti zažil. Do emigrace nikdy nechtěl a rozhodl se odejít do Holandska až po několika letech pronásledování, vydírání a šikanování ze strany STB. Absolvoval bezpočet předvolání k výslechu, byl mnohokrát zadržen i se svou paní, estébáci mu vyhrožovali, že mu odeberou děti a strčí je ústavů,atd. Před odezdem ze země se chtěl rozloučit s přáteli, ani to mu STB neumožnila a před jeho bytem pozatýkali estébáci všechny, kteří tehdy k Hutkům přišli. A Nohavica ? Ten Hutkovi do očí tvrdil, že byl jeho největším vzorem a že mu za všechno děkuje. A zřejmě mu poděkoval hlášením pro svého řídícího důstojníka. Jaroslav Hutka je plně v právu a obdivuji jeho velmi mírný způsob, kterým veřejně vyjádřil svůj názor. Být na jeho místě, tak bych se zřejmě neudržel a postupoval bych poněkud "hlučněji". Od r. 1984 jsem se takřka neustále pohyboval v zákulisí "portovních" festivalů, koncertů i folkových a trampských skupin, a dodnes mám mezi nimi mnoho přátel. Teprve po listopadu 89, jsem se ke svému zděšení dozvěděl, že například v Brně estébáci úspěšně naverbovali hned několik lidí z našeho bezprostředního okolí. Nejznámější je speakr mnoha koncertů, klubových večerů Jiří Brabec Moravský, který moderoval i některé scény na Portě a je Nohavicův osobní přítel, a dodnes konferuje festival Zahrada. Druhou velmi známou osobností byla v té době redaktorka Mladé Fronty Irena Silence Přibylová, která uváděla bluegrassové koncerty. Tato dáma, měla moji absolutní důvěru a patřila do okruhu lidí, mezi které jsem v Brně distribuoval Informace o Chartě tzv. Infoch, Lidové noviny, samizdat Sport, Vokno a další. A samozřejmě jako první dostávala texty nových peticí i informace o připravovaných akcích. Fungovalo to tak, že jsme s přáteli několikrát týdně přišli za Evou trudou Vidlářovou do divadla Na provázku, tam jsme si vyzvedli nové věci a ty jsme pak roznesli každý do svého okruhu "čtenářů". Protože tehdy byla krajská redakce Fronty kousek od divadla, Přibylová všechno dostávala jako první. Lámali jsme si tehdy hlavu nad tím, jak je možné, že se STB tak rychle dozvěděla o všech připravovaných akcích a neměli jsme tušení, že naše kamarádka je vlastně zaprodaná svině. Když jsem si pak srovnal datum kdy STB Nohavicu došlo mi, že ve estébáci udělali "lov" v jedné řece a mezi lidmi, kteří se znali navzájem. Ve stejné době totiž získali ke spolupráci Brabce i Přibylovou, a patrně i další lidi z tohoto okruhu. V polovině prosince 1989 spáchal sebevraždu náš vynikající kamarád Stanislav Houla Zárybnický. Se všemi, které jsme tady jmenoval se přátelil mnoho let. Za šíření petice Několik vět byl pod neustálým dohledem STB. Nohavicu obdivoval a uspořádal v r. 1986 samizdatový sborník Nohavicových textů. Pokud vím, tak byl několik dní u Nohavici doma a vybíral si věci z jeho archívu. S Brabcem i Přibylovou se rovněž znal velmi dobře mnoho let. Dodnes nám nejde do hlavy proč zvolil takový odchod ze světa a zrovna v době, kdy se zhroutil komunistický režim. Několik dní před sebevraždou rozeslal svým přátelům dopis na rozloučenou, který později Jiří Černý, zkrácený o věci intimního charakteru zveřejnil v Lidových novinách. Písničkářž Wabi Ryvola se dokonce okamžitě rozjel na Brdy, kam Houla jezdil na vandry a několik dni ho tam hledal na místech kam chodívali nejčastěji. Bohužel bylo pozdě,neboť mezi tím Houla skočil pod vlak. Nad pravou příčinou jeho smrti visí dodnes otazník.Houla byl velmi citlivý člověk a tak je jednou z diskutovaných variant i to, že se možná dozvěděl, že část jeho přátel byli udavači. To jsou ale pouze dohady a pravdu se asi už nikdy nedozvíme.

Ja nevim, co je tady za problem. Pan Hutka je clovek ryziho charakteru, coz je asi to, co nejvic provokuje ceskou verejnost.

Naproti tomu Nohavica je obycejny krivak, udavac a obycejny hajzlik. Talentovany umelec, ale porad hajzlik. Ktery ani nema odvahu se priznat a omluvit se.

Historie antikomunismu nemá svůj počátek v roce 1989, tedy v době rozpadu států socialistického společenství. Sahá do dávné minulosti, do doby, kdy se formovala alternativa ke kapitalistickému systému, jejíž podstatou byly myšlenky o spravedlivém uspořádání lidské společnosti, koncentrované v teorii socialismu a komunismu, jako překonání kapitalistického společenského uspořádání. Pravda, formy tehdy byly jiné, protože síla socialistického společenství měla váhu v mezinárodním rozložení sil. Podstata však byla stejná jako v dnešní době: od původní likvidace těchto myšlenek v myslích lidí, až po nynější ZÁKAZY A KRIMINALIZACI jejich nositelů. Situace ve světě totiž není oslnivá. Krizí a bídy neubývá, spíše naopak. To se dá těžko popřít, a tak se hlavním úkolem stává hledání individuálních viníků a zvláštních příčin tohoto stavu. Jen proto, aby se nepřišlo na to, ŽE HLAVNÍ PŘÍČINOU JE KAPITALISMUS SÁM. A o to nyní jde. Roste totiž počet lidí, kteří již chápou, že pád prvního pokusu o socialismus NEZNAMENAL současně nástup celosvětové PROSPERITY. Naopak. POČET OBĚTÍ ZLOČINNÉHO KAPITALISTICKÉHO REŽIMU STÁLE ROSTE. Konkrétně: (1) Miliony lidských životů obětovaných ve válkách pro stále větší bohatství a moc. Ve jménu svých zisků rozpoutal ekonomický systém kapitalismu dvě světové VÁLKY, v nichž zahynulo 60 milionů lidí. Podobně hrůzná čísla jsou i z novodobé historie: // Celkový počet obětí v Afgánistánu a Iráku od začátku útoků na tyto země činí 885 000 převážně civilistů. Dětí bylo od roku 1990 zabito ve válkách 1,6 milionu. (2) Podle statistik OSN téměř 20 milionů lidí v chudých zemích umírá ročně HLADY a na následky snadno léčitelných nemocí. (3) 270 milionům DĚTÍ se nedostává zdravotní péče, 640 milionům DĚTÍ je odepřeno bydlení. (4) 140 milionů mladých lidí na naší planetě je negramotných, 88 milionů z nich je nezaměstnaných. (5) 225 nejbohatších lidí naší planety kontroluje MAJETEK, který se rovná ročnímu příjmu poloviny světové populace. Ve světě, jemuž drtivě vládne KAPITÁL a vykořisťování, je nuceno k práci 246 milionů DĚTÍ. Pokud by mase nuceně pracujících dětí mělo být zajištěno VZDĚLÁNÍ, vyžádalo by to náklady v hodnotě 11 miliard dolarů. Těchto 11 miliard představuje zdroje, které vydá svět za 3 dny na zbraně. SMUTNÁ CHLOUBA KAPITALISMU. Dnešní doba usiluje o ZTRÁTU KOLEKTIVNÍ PAMĚTI, o FALZIFIKACI HISTORIE, do niž se vtiskly SOCIALISTICKÉ HODNOTY. To je podstata ANTIKOMUNISMU. Spočívá v obavě, aby vývoj kapitalismu nebyl ničím a nikým narušen, aby nebyl konfrontován svobodnou soutěží myšlenek o spravedlivějším uspořádání společnosti. Proto dochází ke stále většímu omezování DEMOKRACIE, proto KAPITALISMUS ÚTOČÍ NA ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRRÁVA A SVOBODY. // V jeho zájmu, tedy v zájmu bank a nadnárodních koncernů, se likvidují poslední zbytky sociálního státu, postupně se uskutečňují reformy důchodového systému, zdravotnictví, školství a celé sociální oblasti. Potřeba těchto reforem je pravicovými politiky, analytiky a žurnalisty interpretována tak, jakoby kromě kapitalistického modelu nemohlo nic jiného efektivně fungovat. Pod pláštíkem reformních přístupů je společnosti vnucován dravý individualisticky bezohledný KAPITALISMUS. Politická charakteristika české společnosti vypovídá, že dochází k POZVOLNÉMU PRAVICOVÉMU PŘEVRATU se všemi doprovodnými jevy: (a) Potlačování levicových názorů a svobody projevu. (b) Kriminalizace politických odpůrců. (c) Snahy o zákaz KSČM a KSM. (d) A v neposlední řadě, MÉDII organizované, vyvolávání NENÁVISTI proti velké skupině voličů a sympatizantů KSČM. Nenávist je provázena fanatismem a násilím. Jenže každý, kdo jednou vyhlásí politické násilí, si musí nevyhnutelně zvolit LEŽ za svůj princip. A to jsou prvky znovurodícího se F A Š I S M U . °° Jako další nástroj používá antikomunismus ve školství učebnice, které zkratkovitě a nepravdivě vnucují dětem a mládeži naprosto neobjektivní, jednostranný a nevyvážený pohled na naši historii. Učebnice, které prostřednictvím jednoho obrázku s ostnatým drátem konstatuje, že vše do roku 1989 bylo zločinné a nesvobodné, JSOU LŽIVÉ. // Proto odborná sekce ÚV KSČM připravuje celostátní aktiv na téma „Antikomunismus na školách,“ proto kritizujeme odbornou úroveň většiny stávajících učebnic a požadujeme, aby mládeži poskytovaly pohled na historii objektivní a vyvážený. °° Část přednášky delegátky Marty SEMELOVÉ, předsedkyně pražské rady KSČM, účastnice 7. mezinárodní konference pořádané KSČM v Praze 25-26 listopadu 2006 na téma „Komunisté a další demokratické síly za lidská práva a demokracii v Evropě a ve světě – aktivně proti antikomunismu“. Zúčastnilo se jí 42 stran, představující široké spektrum levicových sil ze zemí Evropy, Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Celý text – Naše pravda č. 50-51, z 20.12.2006. Celá konference s diskusí na: www.halonoviny.cz - www.kscm.cz. - www.ksm.cz - www.mladalevice.cz - www.radiohalo.cz -.

Pan Hutka si asi myslí, že je vetší hrdinství "dráždit tygra přes klec, než v té kleci zůstat". Připomíná mi malé kluky, kteří utečou na nedostižnou vzdálenost a až jsou si neprosto jistí, žeje nedoběhnete, tak vám začnou nadávat. Opravdu to bylo asi největší hrdinství zdrhnout "odejít" do exilu a odtamtud sem tam vypustit nějakou ptákovinu. Je celkem pochopitelné, že pokud člověk dráždi tygra přímo v hnízdě, asi se to neobejde bez následů. To, že Nohavicu donutili podepsat (podepsali i větší umělci) a on jim podhodil pár informací (a věřím tomu, že v podstatě neškodných)(jak mohl uškodit panu Krylovi, když byl v exilu a STB na něj nemohla?) za to aby mohl zpívat, ještě neznamená, že je to špatný člověk. Myslím si že jim to mnohonásobně vrátil ve svých textech. Před 89, mi Nohavicovi písničky daly doleko víc než nějaký pan Hutka. Prostě Hutka by si měl uvědomit, že je rozhodně záslužnější rozvtacet režim zevnitř, než jenom štěkat někde za plotem.